Nakonec to byli ty nejlepší Vánoce.
A to nebylo vše. 30.12 jsem měl narozeniny. A to by nebyli kluci, kdyby je nechtěli oslavit. Takže tady máme prozrazení dnešní části. Takže zpátky k příběhu.
Bylo ráno.
A né tak ledajaké ráno, bylo to narozeninové ráno.
Tentokrát jsem místo osoby byl vzbuzen budíkem.
Ten zatracený budík.
Pamatuji si slova, která vypustil Jimin z úst. "Vstávej naše šípková Růženko. Dnes jsi o den starší." Sám se rozesmál nad vlastními slovy.
Chtěl jsem podruhé za měsíc někoho majznout pánví po hlavě.
Dole na mě čekala snídaně, podle slov Namjoona dělaná s láskou.
Ten, kdo jí dělal musel mít pevné nervy.
Protože ta snídaně vypadala dokonale.
Byli to lívance s ovocem a vše zalité javorovým syrupem.
Byla to mňamka.
Vše bylo dokonalé, jen jsem za celé ráno neviděl Jungkooka.
Vždy, když jsem se na něj optal, byl jsem umlčen. Buďto něčím dobrým a nebo odpovědí, ať se neptám.
Před odpolednem mi kluci závazali oči šátkem. Nastoupili jsme do auta a někam jeli.
Byla to asi hodinová cesta. Z auta mne následně vytáhli a někam táhli.
Vešli jsme do místnosti. Bylo tam celkem ticho. "Můžeš si sundat šátek Tae Tae."Řekl mě až moc známý hlas. Poznal jsem ho i po slepu. Byl to Kook. Šátek jsem sundal.
Vyrazilo mi to dech. V tu chvíli se mi do očí jako minule nahrnuly slzy štěstí. Věděl jsem, že je nesmím nechat odejít.
Všude byli balónky a třpytky. Mé oblíbené barvy. Na stole byl dvoupatrový dort.
Oslava proběhla skvěle.
Po nějakých dvou hodinách mě Jungkook popadl za ruku a táhl mě ven. Venku už byla stopa po ohňostrojích.
"Musím ti něco říct." Utišil jsem ho prstem, který jsem položil na jeho hebké rty.
Přiblížil jsem se k němu.
Byli jsme u sebe tak blízko, že se naše dechy spojovali v jeden.
Byl to on, kdo přerušil těch pár centimetrů a spojil tak naše rty.
Za námi se ozvalo tleskání doprovázené pískáním.
"Konečně jste to dali dohromady." Říkali kluci. Asi byli v té době moc šťastní.
Takže další kapitola je tady. Sice nic moc ale vážně já jsem jaksi bez nápadů. Omlouvám se za tuto kapitolu. Ale vážně už jsem je chtěla dát dohromady. 😥❤️🖤
ČTEŠ
I po smrti /Vkook
Фанфик"Nikdy jsem tě nemiloval." Poslední slova, která jsem slyšel. Následně jsem byl zhozen z římsy vysoké budovy. Během pádu mi před očima proběhl celý život. Následoval dopad doprovázený silnou bolestí... Varování: Boy × Boy
