He's my bodyguard

1K 106 10
                                    

,, Co to tady vy dva provádíte?!”

Oba jsme sebou trhli a on ode mě odstoupil. V tu chvíli se mi naskytla možnost se kouknout na vyrušitele našeho konfliktu.

,, Tahle kráva mi asi zlomila nos,” ozval se okamžitě a ukázal na mě.

,, Chtěl mě odtud vyhodit, debil jeden, tak jsem se nedala,” mykla jsem rameny.

,, Nechte toho oba dva! Jste jak děti…” utišil nás a pak se obrátil mým směrem. “A proto jsi mu musela dát pěstí?” uchechtl se bratr a oba si nás znovu změřil pohledem.

,, To byla obrana.”

Zavrtěl hlavou, ale rozpřáhl ruce a v okamžiku mě v nich pevně sevřel.

,, Jsem rád, že tě opět vidím,” pohladil mě po vlasech.

,, Jsem šťastná, že můžu být zpátky,” usmála jsem se, ,, ale buď rád, že teď ten nos nezlomím i tobě, protože ses na mě vykašlal, nechal mě stát na letišti a ještě ani nezvedal telefon.”

,, Může mi tu někdo vysvětlit, co to má znamenat?” ozval se opět ten blonďáček s poničeným nosem.

,, Já vás vlastně ještě nepředstavil, že? Takže Sky, tohle je můj kamarád a zároveň něco jako moje ochranka Martinus. A Martinusi, tohle je moje sestra Skylar.”

,, Když jsi mi říkal, že ti přijede sestra, představoval jsem si někoho jiného, mladšího,” nadzvednul jedno obočí, ,, a hlavně někoho kdo mi nezlomí nos při prvním setkání.”

,, A kde je Jason? Vždyť ten byl tvou ochrankou několik let,” ignorovala jsem jeho předchozí narážku a znovu se obrátila na Coryho.

,, Ten se přestěhoval i s manželkou do LA, v Miami už jim to asi nepřišlo dostačující,” pokrčil rameny. ,, A už máš vybaleno?”

,, Ještě ne… Jenom jsem si dala věci do pokoje, ale pak tam přišel on a chtěl mě vyhodit,” kývla jsem na toho blonďáka, jehož jméno se mi v hlavě nezachytilo.

,, Tak si v klidu vybal a já na tebe počkám dole v obýváku. Pak bychom mohli jít společně někam na jídlo, ne?” usmál se a já nadšeně přikývla a sledovala, jak schází schody dolů.

,, A ty tu koukáš na co?” otočila jsem se na druhou osobu, která na mě upírala své tmavé oči. Tentokrát jenom zavrtěl hlavou a bez jediného slova odešel. Já se vrátila zpět do mého pokoje, kde jsem si začala vyndavat oblečení do skříně a následně další osobní věci do poliček.

Poté následovala rychlá sprcha, jelikož jsem byla ještě celá zpocená a olepená z letadla. Vysušila jsem si vlasy a oblékla si své oblíbené černé džíny s červeným topem a vydala se dolů za zbylými obyvateli tohoto domu.

Oba seděli u televize, kde právě běžel fotbalový zápas. Nohy měli natažené a položené na konferenčním stolku, který po jejich ponožkách bude určitě potřebovat hezkou dávku dezinfekce.

,, Pojedeme teda?” promluvila jsem ji za zády, načež sebou oba trhli. Cory odešel se slovy, že se rychle převlékne a dojde pro auto do garáže a budeme moct vyrazit. To druhé stvoření tam zůstalo sedět a tak jsem se na chvilku posadila vedle něj, než přijde bratr a ještě jednou si ho změřila pohledem. Věkově bych řekla, že mu mohlo být tak 23 let, čímž by byl stejně starý jako můj brácha, ale jistá jsem si samozřejmě nebyla.

,, Můžeme?” objevil se u nás už převléknutý Cory. S kývnutím jsem se zvedla, ale k mému nemilému překvapení se zvednula i osoba vedle mě.

,, On jede taky?!” obrátila jsem se zpět na bratra, ale ten už tam nestál.

,, Ano, jedu taky, máš s tím nějaký problém?” ušklíbnul se a založil si ruce na hrudi.

,, Mám s tím velký problém! Měla jsem jet jen já a Cory. Dlouho jsme se neviděli, tak to mělo být soukromé.”

,, Tak hele, on mě platí za to, abych s ním chodil všude, takže se musíš smířit s tím, že tam budu taky,” nadzvednul obočí a pobaveně si mě prohlédl.

To bude teda zážitek...

Přijde mi to zase o ničem, ale opravdu se to časem zlepší... Nebo v to aspoň doufám😅💖

Snad se vám to ale i tak líbilo💕

Xx Terez

Not that Simple | FF Marcus&MartinusKde žijí příběhy. Začni objevovat