Not that Simple | FF Marcus&Martinus

Stay here

,, Dobré ráno,” popřála jsem osobám snídajícím u kuchyňského stolu. Oba se na mě otočili, s plnou pusou mi odpověděli a dál se věnovali svému talíři a debatě mezi sebou. Chvilku jsem jim naslouchala, ale když stočili řeč k autům, začala jsem si dělat snídani pro sebe. A jelikož moje srdce neprahlo po sezení s těmito tvory žvatlajícími o věcech, které jdou naprosto mimo mě, vzala jsem si kávu i talíř s jídlem do obýváku k televizi. Netrvalo to však dlouho, než se oba objevili po mém boku.

,, Máš dneska něco v plánu?” zeptal se Cory a nadzvedl obočí.

,, Potřebuju do pár obchodů, jelikož jsem zjistila, že pár věcí muselo nejspíš zůstat doma, takže si je potřebuju dokoupit.”

,, Jel bych s tebou, kdybych neměl jednání. Ale Martinus tě tam odveze a se vším ti pomůže, že?” podíval se tázavě na tu vyperoxidovanou hlavu a ta jen přikývla.

***

,, Přísahám, že jestli tu strávíme dalších pět minut, odtáhnu tě do auta násilím a strávíš tam zamčená zbytek dne,” zavrčel na mě Martinus, když jsme vešli do dalšího obchodu.

Naštěstí jsem potřebovala už jen jednu věc. Rychle jsem našla nabíječku odpovídající mému mobilu, zaplatila a s tentokrát s úsměvem a zoufalým Martinusem opustila obchodní dům.

Tentokrát jsem seděla na místě spolujezdce. Jeli jsme celkem rychle a to nejspíš proto, aby se mne co nejrychleji zbavil a měl už klid. Užívala jsem si jeho trápení a to ho štvalo ještě víc. Ale pravdou bylo, že i já se těšila, až mi konečně nebude stát za zadkem a bude si všímat opět jenom sebe.

Auto nechal zaparkované na příjezdové cestě, což značilo, že nejspíš ještě někam později pojede, ale to už mě mohlo být jedno.

Vešla jsem do domu a hned v tu chvíli mi bylo jasné, že tu něco nesedí. Prošla jsem celé přízemí, ale všude bylo všechno v pořádku a tak už mi hlava začala nabízet možnost, že mi trošku přeskočilo, ale vzápětí se domem ozvala rána tříštícího se skla.

Srdce mi vynechalo pár úderů a dech se stal nepravidelným. Zamrzla jsem na místě neschopná cokoliv udělat.

,, Co tu stojíš jako pařez?” uchechtl se mi za zády Martinus. Když jsem mu chtěla říct, co jsem slyšela z horních pokojů, ozvala se domem druhá rána, kterou jsem však nemohla nijak identifikovat. S vyděšeným výrazem jsem se podívala na svého společníka, který ani nemrkal.

,, Zůstaň tady,” rozkázal mi nakonec a sám se vydal nahoru. Nikdy jsem neslyšela někoho jít tak potichu...

Ztratila jsem pojem o čase, ale po nějaké době, kdy se nedělo vůbec nic, jsem se rozhodla jít v Martinusových krocích.

Když jsem ale ušla pár metrů, uslyšela jsem kroky za sebou. Reflexy mě donutily se otočit a tak jsem stála čelem mužské postavě s maskou přes obličej a nožem v ruce.

,, Uděláš jen jeden pohyb a zavrtá se do tebe kulka,” promluvil Martinus, který se najednou objevil vedle mě. Výstřel však nevyšel z jeho pistole, nýbrž z nějaké nacházející se venku. Ani jeden z nás netušil, co to mělo být a tak jsme se oba otáčeli různými směry.Toho momentu využil muž naproti nám a dal se na útěk. Když se bratrovo ochranka vzpamatovala, bylo pozdě a my už jen slyšeli odjíždějící auto.

***

,,Takže nic nezmizelo?” zeptal se Cory, načež jeho kamarád zavrtěl hlavou.

,,Zkontroloval jsem všechno a nic by chybět nemělo. Rozbili pouze okno do tvojí pracovny a vyházeli knížky z police, ale jinak je všechno na svém místě.”

,,Takže je to stejné,” zkonstatoval a Martinus pouze přikývnul.

,,Jak stejné? Stejné jako co?” ozvala jsem se, jelikož by mi zvědavost nedala chvilku klidu.

,,Není to prvně, co se sem někdo vloupal. A i když stále zvyšuji zabezpečení, vždy to nějak obejdou… Jako by vždy věděli, kde na ně co čeká a tak se tomu prostě nějak vyhnou. Vůbec to nechápu. Stalo se to už třikrát.”

,,Proto jsi původně nechtěl, abych sem přijela,” vydechla jsem překvapeně.

,,Přesně tak. Měl jsem strach, že by se ti tu mohlo něco stát, ale jelikož se dlouhou dobu nic nedělo, myslel jsem, že už je to u konce. Každopádně jestli to takhle půjde i dál, vrátíš se zpět domů.”

A jsem tu opět s novou kapitolou 🎉❤ taky vám přijde, že ty prázdniny utekly lusknutím prstu? Já už mám "krásně" vytisknutý nový rozvrh, který se stává novou noční můrou... Horší rozvrh jsem snad v životě neviděla😒
Každopádně doufám, že se kapitola líbila💖

Xx Terez❤