,, Bylo to s tebou opravdu příjemné, mohli bychom si to v blízké době znovu zopakovat,” usmál se na mě a prohrábnul si pravou rukou svoje hnědé vlasy, které mu momentálně trčely do všech stran. Nemohla jsem jinak, než s ním souhlasit, protože i já jsem si to užila. Aspoň na chvilku zmizely myšlenky na problémy, které můj bratr má a i na můj návrat domů, který sice nebyl zrovna aktuální, ale mohl nastat každým dnem.
,, Tak já ti potom napíšu a domluvíme se,” oznámil mi nakonec. Znovu jsem jen přikývla a s tichým ‘ahoj’ jsem měla v plánu odejít, ale jeho ruka chytla tu mou, čímž mě zastavil. Přišel ke mě o kousek blíže a mně hned začalo docházet, o co se Mikey pokouší a já začala panikařit. Vždyť se skoro vůbec neznáme a on už má v plánu se mi přisát na rty?! Když už nás dělil jen kousek, rychle jsem stočila hlavu na stranu, čímž se jeho rty dotkly mé tváře a ne rtů. Podle jeho výrazu ho to mírně zaskočilo, ale nic na to neřekl a s rozloučením odešel.
S výčitkami, že jsem neudělala dobře, jsem si odemkla dveře a vešla dovnitř, kde stál s pobaveným úsměvem Martinus.
,, Něco vtipného?” zeptala jsem se příkře, když si mě ta vyperoxidovaná hlava změřila a začala se smát nahlas.
,, Nejprve jsi ho nechala přes týden čekat, než jsi vůbec přijala jeho pozvání na rande a když už jsi konečně šla, nenechala si ho ani, aby ti dal obyčejnou pusu!” rozesmál se.
,, Myslím, že zrovna tobě do toho opravdu nic není, je to jenom moje věc.”
,, Ale takhle si kluka nenajdeš, zlato, měla bys být více dostupná. Nikdo o tebe v tomto stavu nebude mít zájem. Na první pohled působíš jinak, než opravdu jsi. Když jsi mi zlomila nos, taky jsem o tobě měl jiné mínění.”
Jen jsem protočila oči a bez dalšího vyjádření jsem chtěla odejít do svého pokoje, protože tohle jsem poslouchat opravdu nepotřebovala.
,, Víš, klidně bych ti s tímhle mohl trochu pomoct,” zastavil mě v půlce kroku znovu jeho hlas.
,, A to bys chtěl udělat jak?” zasmála jsem se tentokrát já.
,, Můžu tě všechno naučit. Se mnou se budeš cítit, jako ještě s nikým jiným. Až to zkusíš, nebudeš chtít nic a nikoho jiného, zlato. Ukážu ti, jak se chovat, aby kluci z tvé přítomnosti šíleli. A až spolu skončíme, budeš úplně jiná osoba, než jsi teď,” zašeptal mi svůdně do ucha, až mi z toho přeběhl mráz po zádech.
,, Začínáš být vtipný… Kde jsi vzal takový smysl pro humor?” nervózně jsem se uchechtla a začala si kousat ret, jako to dělám vždy v nepříjemných situacích.
,, To nemá být vtip. Takhle zní má dobročinná nabídka pro tvou nezkušenou osobu.”
,, To je od tebe sice opravdu milé, ale o tvoje nabídky nestojím.”
,, Jak myslíš. Ale kdyby sis to přece jenom rozmyslela, stačí říct a můžeme začít hned.”
,, Tohle si opravdu rozmýšlet nebudu, není co,” odsekla jsem. On jen pokrčil s úšklebkem rameny a nechal mě tam stát naprosto zaraženou. Chvilku mi trvalo, než jsem se úplně vzpamatovala. Pořád jsem nemohla uvěřit, že mi opravdu nabídl něco takového… Co si od toho ten idiot sliboval?! To si opravdu myslel, že mu na to celá nadšená kývnu a nechám ho, aby mě osahával a kdo ví co ještě?!
Raději jsem se odebrala do svého pokoje, kde byl klid od toho blonďáka. Nic už se mi dělat nechtělo a tak jsem si pouze vyndala svou rozečtenou knížku a začala se věnovat jí. Netrvalo to dlouho a jako vždy jsem se do ní celá ponořila. Ani jsem si nevšimla, kdy se vrátil brácha z práce domů, ale když jsem přišla dolů pro pití, už seděl s Martinusem rozvalený u televize - což nebyla žádná novinka. Ani jeden z nich si mě naštěstí nevšiml a za to jsem byla opravdu ráda. Neměla jsem náladu na další debatu s tím idiotem a už vůbec ne když byl Cory v místnosti. Ale nemůžu se tomu vyhýbat pořád, že?
Tak co zatím říkáte na Martinusovu nabídku? Ano nebo ne? 😏❤
Xx Terez🌹

ČTEŠ
Not that Simple | FF Marcus&Martinus
FanfictionI can make you feel like nobody else. You'd be craving after me. I will show you how to make boys around you go crazy. And when I'd be done with you, you will be completely different person.