Not that Simple | FF Marcus&Martinus

Like a slut

,, Co ti trvalo tak dlouho? Vždyť jsi šla hned za námi…” promluvil na mě poprvé za tento večer Cory. Nechtěla jsem mu odpovídat a tak jsem jen zavrtěla hlavou, ale to se slova ujala jeho drahá polovička.

,, Nechala se tam balit od toho číšníka,” ušklíbnul se.

,, Vážně? Copak ti tam povídal hezkého?” začal se smát bratr. Neměla jsem v plánu jim nic říct. Celý večer mě ignorovali, tak ať si teď nemyslí, že jim povím vše, co budou chtít. Po dobu zbylé jízdy už bylo opravdu jenom ticho a tak jsem byla šťastná, když auto zastavilo před bratrovou vilou.

,, Stejně si s tebou povídal jenom proto, že máš výstřih jako šlapka.”

,, Co máš za problém?” zeptala jsem se a založila si ruce na hrudníku.

,, Já samozřejmě žádný… Jen ty tu momentálně nemáš, co dělat.”

,, Tak hele, ty Martine nebo jak že se to vlastně jmenuješ,” mávla jsem rukou na znamení, že mi to je vlastně úplně jedno, ,, Zrovna takový debil, jako jsi ty, mi nebude říkat, jestli tu mám nebo nemám co dělat. Není to tvoje starost a jelikož jsem nepřijela za tebou, můžu ti být úplně jedno.” Hned jak jsem to dořekla, zatlačil mi do ramen a tím mne přimáčkl na nejbližší zeď.

,, V první řadě nejsem žádný Martin ale Martinus, tak si to laskavě zapamatuj, zlato. Navíc se mnou takhle mluvit nebudeš, nějaká úcta ke starším a úžasnějším lidem, ne? Takže si příště hezky popřemýšlej o tom, co máš v plánu vypustit z pusy, jelikož to taky nemusí skončit zrovna dobře.”

,, Vždyť mi nic nemůžeš udělat… Cory by tě za to zabil,” uchechtla jsem se, ale on jen pobaveně nadzvednul obočí a ještě víc se na mě namáčknul.

,, Řekl bych, že teď mám na tvého bratra dost velký vliv, tak aby ses potom nedivila.” Najednou se odtáhnul, ale jen z důvodu bouchnutí dveří.

,, Myslel jsem, že už jste uvnitř. Kde jste se zasekli?” usmál se Cory a přeměřil si nás oba pohledem.

,, Jen jsme si povídali. O tom číšníkovi z restaurace,” odpověděl hned Martinus a pokrčil rameny. Překvapilo mě, jak rychle dokázal něco vymyslet.

,, A? Jaký je? Jak se jmenuje? O čem si to s tebou povídal?” vyhrkl okamžitě Cory.

,, Mluvila jsem s ním jednou, takže opravdu nevím, jaký je… To z těch dvou minut s ním nepoznám. Ale jmenuje se Mikey a ptal se mě na telefonní číslo a jestli bych s ním nechtěla někdy někam zajít.”  

Oba se trošku zarazili, ale nic neřekli. Na bratrově výrazu jsem poznala, že se mu to úplně nelíbí s Martinusovi to bylo zase jedno.

A jelikož se ani jeden neměl k tomu něco říct, vešla jsem dovnitř. Ještě jsem na ty dva zakřičela, že půjdu spát a že jim přeji dobrou noc. Něco nesrozumitelného zamrmlali nazpátek a já se tak vydala do svého pokoje, kde jsem se převlékla do pyžama, odlíčila se, vyčistila zuby a potom si už jen lehla do velké měkké postele, ve které jsem nespala už dlouho.

Trvalo dost dlouho, než mi vymizely všechny myšlenky. Na jeden den toho bylo dnes moc. Pořád jsem byla z části naštvaná na svého bratra za to, že si pro mě ani nedojel na letiště (a to mi to slíbil hned několikrát) a ani se za to neomluvil, za celovečerní ignoraci a věnování své pozornosti tomu méně cennému idiotovi, na které jsem byla samozřejmě taky naštvaná.

Nebyl to nejlepší první den u bratra, ale vždy ty další můžou být lepší, takže mi nezbyde nic jiného, než doufat.

Nová kapitolka je na světě🎉💖Měla bych se naučit vydávat je dřív než v jednu v noci... Je to celkem nepraktické😂💖 každopádně budu ráda za vaše názory v komentářích, tak se o ně podělte, ať vím, jak moc špatné to je😅💕

Xx Terez💖