Láska ke koním

#14

Ráno jsem se probudila ve své posteli. Nevím jak jsem se tam dostala ale co hlavně že jsem se dobře vyspala. Spustila jsem nohy z postele a na někoho jsem šlápl.

M: AU!

J: Pšt! Promiň.

Ukázala jsem na spícího Mika a Nika.

M: Nemáš na mě šlapat!

J: Sorry no!

N: Přestaňte se hádat a držte zobáky já chci spát!

J: Takhle se to neříká!

N: Terko přestaň mě štvát jinak se zvednu!

Hodila jsem po něm polštář ale trefila jsem Mika.

J: Jejda promiň Miku!

Mik: Tady se stejně nedá spát!

Tomu jsem se musela uchechtnout.

N: Terko řekla sis o to!

Vzal polštář a mrsknul ho po mě. Sakra on se trefil. Tak začala polštářová bitva. Bohužel pro zbytek obyvatel domu jsme začali běhat po celém domě a polštáře lítaly všude. Všichni s polštářema v ruce jsme se zastavili před pokojem Lukase a začali jsme se mlátit a křičet! Najednou že dveří vyletěl Lukas a protože byl Markus tam jak se ty dveře otevírají a Lukas je otevřel dostal pěknou ránu dveřmi a setkal se s podlahou. Všichni byli vyděšeny jen já dostala totální vytlem. Jen si to představte. Jak najednou vyběhne váš bratr že dveří a trefí kamaráda druhého bráchy! No to by jste se taky smáli ne? Nebo jsem jenom já ta divná?

L: Jejda já nechtěl!

Ze druhých dveří vyběhl Erik jen v boxerkach a já myslela že ten zase trefi třeba Nika ale Nik se vyhnul. Škoda! Mě však vytlem pokračoval a  všichni na mě koukali jak na blázna ale co já to ignorovala. Erik pomohl Markusovi vstat a bez toho aby se zeptal si lehl do moji postele! Měl však štěstí můj smích pokračoval a já se válela na zemi a nemohla jsem tu vlnu smíchu zastavit.

E: Terko! Dojdi pro led!

Já byla mimo takže tam došla Týna.

Z pohledu Erika
Dnes ráno jsem se probudil kvůli nějakému kraválu na chodbě ale neřešil jsem to a šel jsem se převlekat. Když jsem si sundal pižamo uslyšel jsem velkou ránu, Lukase jak se omlouvá a Terku jak má vytlem.
A jeje tu než to přejde. Otevřel jsem dveře a na chodbě se na zemi válela Terka smíchem a Markus který se držel za nos a měl pěknou bouly na čele. Došel jsem k němu a pomohl mu vstat. Chudák. Lehl si do Terky postele a já čekal jak bude Terka reagovat ale její smích ji pohltil.

J: Terko dojdi pro led !

Terka se furt válela na zemi a tak jsem řekl Týně kde ten led je a ta ho donesla. Ještě vzala kapesníky a šli jsme ošetřovat.

Po obědě
J: Eriku zavezes mě ke koním?

E: Tak jo. Bereme ještě někoho?

J:Jo mamka volala že přijede dříve a že máme Poli odvést do stáji že to zařídila a že Jana pro ni přijede.

Někdo zazvonil tak jsem šla otevřít.

J: Je ahoj Jano přijela sis pro poníka?

Jana: Jo přijela. Mám sebou prepravnik a jestli chceš tak tě taky svezu tak jo.

J: Tak jo dojdu pro ohlavku.

Naložili jsme Poli a vyrazili.
Cesta trvala asi tak dvacet minut.