Z pohledu Andy...
Ráno mě zase probudil ten pitomej budík! Tentokrát jsem neschodila mobil, ale zato jsem spadla z postele... Převlékla jsem se do volného, bílého trička a k tomu jsem si vzala světle modrý, roztrhaný džíny. Dnes bylo chladno, tak jsem si k tomu vzala slabou, bílou mikinu s dvěma pruhama na rukávech. Přišla jsem ke škole a... Skoro nikdo tam nebyl. Šla jsem tedy do své třídy a tam byly zábraná všechna místa kromě jednoho. Bylo vzadu u okna. Seděla tam holka s tmavými vlasy a rudými oči. ,, Můžu si přisednout?" Optala jsem se jí. ,,Jestli chceš zelenáči..." Odpověděla mi beze zájmu. Sedla jsem si teda k ní. ,, Zdar jmenuju se Zora jestli máš nějaké dotazy, mne dr neptej " ,,Aha. Já jsem Andy, s tátou jsem se včera přestěhovala." Odvětila jsem ji. Dokonce se na mne i pousmála, tak jsem ji to oplatila. Až zazvonilo, přišla do třídy docela mladá paní. Vypadala na 30. Začala mluvit o školním řádu a co je nového atd. Zora mezitím klinbala. Pak přišla řada na mě. ,,A samozřejmě nemůžu zapomenout, že k nám nastoupila nová žákyně. Tak děvče, pověz nám něco o sobě." Kývla jsem a stoupla si. ,, Já jsem Andy, s tátou jsem se přestěhovala včera, musím uznat, že tady máte nádherné okolí. Doufám, že jsi na tuto školu zvyknu." ,,Tak tohle byla Andy." Řekla učitelka bylo pět minut do konce vyučování a všichni si povídali. Jakmile zazvonilo. Všichni zvedli židle a odešli ze třídy. ,,Tak zítra zelenáči" Řekla mi Zora nevrle. ,,Tak zítra" Odvětila jsem.
ČTEŠ
POCIT MOCI
Teen FictionTento příběh je o jedné dívce, která se trochu liší od ostatních, přestěhuje se s tátou do Brna a najde si kamarádku se kterou si bude rozumět. Dokonce se jí i někdo zalíbí... 💛💚
