WOLF - Teen Wolf vol. 2

Nogitsune

Jen tak pro info na začátek - celý příběh mám už dokončený. Trošku jsem se nad tím vztekala, ale k tomu až později. Tak hezké čtení :)
___________________________

"Takže ste se zastavili před Nemetonem a ten vlk taky?" zeptal se Deaton. "Démon,"podotkl Stiles. "A jo, přesně takhle." "Nenapadlo mě, že Nemetom bude mít takovou moc," kontstatoval Deaton. "Možná nemá," vmísil se Derek. "Možná je jen chránil." "Je fakt, že ten vlk vypadal naštvaně, jakoby to nečekal," zamyslel se Scott. "Zajímavé.." Deaton začal přecházet po místnosti. "Je to hodně zvláštní případ. Každopádně už víme, že je to démon. Nicméně pořád nevíme, jestli je to ten špatný nebo ještě ten horší." "Jak to zjistíme?" zeptal se Scott. "To opravdu netuším," pronesl zklamaně Deaton.

...

"Scotte, něco s tím musíme udělat. Co když se to dostane do města?" Lydie přidala do tempa, aby mu stačila. "Já vím, jen .. jen nevím jak," pořád zrychloval. "Scotte tak stůj!" vyjekla. Opravdu se zastavil. "Lydie, hrozně rád bych to nějak zastavil, ale jak sis mohla všimnout, absolutně nikdo netuší, jak." "Možná vím o někom," řekla tiše. "Lydie? O kom? A proč to říkáš až teď?" přiblíž se k ní, už lehce naštvaný. "Jde o to že.. " nadechla se zhluboka. "Jde o co Lydie?" vyjekl Scott. "Jde o Nogitsune." Nevěřícně se na ní podíval. "Děláš si legraci, že jo?" "Scotte, přemýšlej, je tísíce let stará, nepřekvapilo by mě, kdyby se s démonem někdy setkala, je to přece liška!" vyjekla. "Vážně po tom všem co se stalo Stilesovi chceš, aby to udělal jeden z nás znovu?" "Ne jen někdo z nás, musí to udělat právě Stiles," nejistě se na něj podívala. "Ty ses normálně zbláznila!" "Scotte, Scotte! No tak, počkej!" rozešla se zase za ním. "Vím, že to zní hrozně, ale Nogitsune ví, že ji Stiles už jednou porazil, bude se ho bát!" "Jo nebo ho roztrhá namístě a bude tady nejenom vlčí démon ale taky narušená liška," protočil oči. "Scotte, je to naše jediná možnost jak se o tom něco dovědět," chytila ho za ruku. "Víš co? Zeptej se jeho, stejně by to bylo jeho rozhodnutí," podíval se jí do očí.

...

"Zbláznila ses?!" zaječel. Lydie protočila oči. "Málem mě to zabilo!" "Ale nezabilo! Vyhrál jsi nad ní! To je tvoje výhoda," stoupla si. Stiles chodil rychle sem a tam."Něco na tom je," pokýval hlavou Derek."Ne, všichni do jednoho ste se zbláznili, tohle já už neudělám," vrtěl rychle hlavou. Všichni v místnosti ho prosebně sledovali. Zaklonil hlavu. "Proč já," zasyčel. "Jak ste si vůbec tak jistí, že mi Nogitsune něco řekne?" "Nejsme, ale mohla by,"pokrčil Deaton rameny. Zhluboka vydechl. "Fajn."

...

"Nesnáším vás, abyste věděli," pronesl suše Stiles, když stál před vanou plnou ledu. "Nedávej jí najevo strach, ano?" držela ho Lydie za rameno. "Jasně, to nebude vůbec těžký," uchechtl se ironicky Stiles a strčil jednu nohu do vany.

...

"Stiles.." Slyšel ten odporný hlas všude kolem, jen nemohl idnetifikovat odkud přichází. "Stiles." Všude bylo bílo, podlaha jakoby nikde nekončila a stěny nikde nazačínaly. A ten chlad. "Stilesi," ozval se mu levého ucha a on sebou trhnul. Nikdo za ním nestál. Otočil se zpět a jeho srdce se zastavilo. Před sebou spatřil sám sebe. "Jsi překvapený?"uchechtla se osoba naproti něj. "Stilesi, jsi překvapený?" přibližovala se. "Já byl, když jsi vyhrál hru. Byl jsem překvapený, když jsi se svými nicotnými přáteli našel ten svitek. Já byl, když jsi měl zničil!" poslední větu už křičel a Stilesovi přejel mráz po zádech. "Chci jednu odpověď," křikl na něj Stiles. "Ty po mě něco chceš? Jak po mě vůbec můžeš něco chtít?! Jak můžeš být natolik troufalý, přijít až sem a chtít po mě něco?!"  Nogitsune s jeho podobou na něj naštvaně křičela. "Jak si, Stilesi, můžeš být jistý, že tě nezabiju?" zašeptal opět hlas u jeho ucha. Zase sebou škubnul. "Bojíš se Stilesi," zasmála se osoba naproti němu. "Bojíš se, že ti opět vlezu do hlavy a že dokončím to, co jsem začal." "Už jednou sme tě porazili, nemám strach," křikl. "Bojíš se," zase ten hlas u ucha. "Jak porazit vlčího démona?" křikl na ni. Jeho druhé já naklonilo hlavu na stranu a na tváři se ji objevil křivý úsměv. "Stiles a jeho nicotní kamarádi se potýkají s vlčím démonem?" "Jak ho porazíme?" zakřičel znovu. Nogitsune se rozesmála. "Neporazíte, Stilesi. Ne tohohle." "Jak víš, co je zač?" nechápal. "Stilesi, byl jsem v tvé hlavě a vždycky budu. Přišel jsi sem, ke mě, s hlavou plnou myšlenek. Vím přesně, co je ten démon zač. Už jsem ho viděl." Stiles se rozešel k Nogitsune, chtěl vědět, jak démona porazit. Když v tu se probudil.

"Co to děláte?" vykřikl, když se vynořil z vody. Na druhé straně vany stáli jeho přátelé a mezi nimi neznámá dívka. "S Nogitsune si nesmíš zahrávat," zasyčela mezi zuby."Kdo seš? Kdo je zač?" křikl na své přátelé. "Já.. já vlastně nevím," podíval se na ni se svraštěným obočím Scott. Protočila oči. "Sem Noah." Stiles na ni zíral a naštvaně u toho funěl. "A proč přesně ste mě vytáhli z té vody?" zakřičel. Opět se všichni podívali na dívku. Přešla až ke Stilesovi a otočil mu hlavou druhou stranu. Na krku se mu rýsovalo pár černých linek. "Lezla ti do hlavy. Zase.." ušklíbla se. "Nechápu, jak někoho z vás mohlo napadnou vydat se zpátky za Nogitsune. Všude se vypráví o pravé alfě a jeho neporazitelné směčce a pak uděláte takovouhle kravinu." "Co seš ksakru zač?" zasyčel na ní Stiles. "Nic, jsem jen člověk, stejně jako ty," opřela se o zeď. "Musím zpátky," řekl rychle Stiles a sedal si do vany. "Nepošleme tě tam znova," zastavil ho Deaton. "Ona ho zná! Řekla, že ho už potkala a že ví, co je to zač!" křikl naštvaně Stiles. "Vymyslíme něco jinýho," kývl na něj Scott.