WOLF - Teen Wolf vol. 2

Pendant

Po "velkém" odhalení je tu další kapitolka. A už tu je skoro 500 přečtení. 😱 Přijde mi až šílený, že si tohle přečetlo tolik lidí. ☺️
Za každý přečtení, komentář nebo hodnocení budu ráda, aspoň budu mít nějakou zpětnou vazbu, jestli se vám to líbí. Je to pro mně taková motivace zveřejnit další díly. A že už jich moc nezbývá. 😉

Když Peter otevřel oči a oslepilo ho ostré světlo. Rozhlídl se kolem - byl v nějakém starém pokoji, smrdělo to tu zatuchlinou. Seděl na židli a ruce měl svázané něčím, co ho pálilo do pokožky. Zasmál se, když zpoza světla vylezla Noah. „Abych pravdu řekla, myslela sem, že seš mrtvej." „Jo, vypadalas překvapeně," uchechtl se Peter. „Slyšela sem, že máš tuhej kořínek .. Do svý doby nejmocnější alfa, která vstala z mrtvých .. aby byla vyhnána svou vlastní betou," její hlas byl zastřený. Peter sebou škubnul ve snaze přetrhnout pouta a Noah se tiše zasmála. „Bav se, Petere, to lano jen tak nepřeškubneš. Cítíš, jak se ti vpaluje do kůže? To je stříbro, Petere. Cítíš, jak se vytrácí tvá síla? To je omněj .. Hádej, co je ta třetí část." Peter naštvaně zavrčel. „Nečekala sem, že mi vlezeš až do pokoje ... Kams to schoval? Komus ho dal?"zašeptala a Peter se samolibě usmál. „Je to ono, že?" „Na tohle nemám čas, Petere," zasyčela. „Já vím, musíš jít zlikvidovat město," protočil Peter očima. Noah se k němu rychlím krokem přiblížila a silně ho chytila pod krkem. „Nechtěla sem to takhle, to tys mě k tomu dohnal, když ses tu objevil," zavrčela na něj přes zuby. Peter se od srdce zasmál. „Chceš mi říct, že tady oblíháš Beacon Hills jen proto, že máš ráda místní kuchyni? Seš jen přízrak ze svý vlastní zlosti... Mám tě snad litovat?!" křičel Peter. „Chtěla sem to skončit!" zakřičela a její hlas byl podkreslený hromem, až z toho Peterovi přeběhl mráz po zádech. Po chvíli ticha se Peter uchechtnul. "Musím ale uznat, že seš fakt dobrá. Nikdy sem neslyšel, že by se démon dokázal odpoutat od těla. Skoro si mě dostala...Muselo tě to stát hodně sil." "Kde je ten přívěsek?" otočila se na něj. "Scott a jeho hloupí přátelé ti to sežrali i s navyjákem. Chudák naivní Stiles, tolik tě bránil," smál se Peter dál.  "Ten přívěsek Petere," zasyčela, když ho znovu chytila pod krkem. "Zničí tě," zašeptal Peter, když mu stála tváří v tvář. Oči měla zalité šedým kouřem a z úst ji vykukovali špičky tesáků. "Oh, Petere," usmála se sladce. "Tolik toho o mě nevíš."
...
Všichni vyděšeně zírali na Stilese, který přidržoval zraněného Dereka pod ramenem. "Stilesi, co se stalo?" příběhl k němu Scott. Stiles se sesypal na židli. "Přišel sem k ní do pokoje, do hotelu. Pokoj byl rozházený a Derek tam ležel takhle." Scott se pro změnu podíval na Dereka, kterého Lydie a Malia pokládali na stůl. „Peter měl celou dobu pravdu," konstatoval a v jeho hlase šla slyšel bolest. „Šel do jejího pokoje najít nějaký důkaz," ozval se Derek. "A Peter je kde?" zeptal se Scott, když se otočil na Stilese. „Nevím, byl tam jen Derek. Myslím, že Noah zmizela spolu s ním," opřel si Stiles hlavu do dlaní. „Musíme ho najít," ozvala se Lydie. „Něco tam hledal a očividně to našel." „Jak ji chcete najít? Může bejt kdekoliv," zamračila se Malia. „Ji sice necítím, ale můžeme jít po Peterově stopě," odpověděl ji Scott. „Zůstanu tu s Derekem," řekla Lydie a Scott přikývnul. „Stilesi, zvládneš to?" položil mu Scott ruku na rameno a Stiles jen přikývnul.
...
„Tady to končí," zastavil se Scott na ulici. Stáli před starým domem, byl už pár let opuštěný. „Myslíš, že sou tam uvnitř?" stoupla si Malia vedle něj. „Zjistíme to," svraštil Scott obočí a všichni tři vešli dovnitř. V paprscích slunce šel vidět prach, který se vznášel ve vzduchu a dům byl zcela prázdný. Všimli si pootevřených dveří pod schodama do patra a vešli do nich. Před nimi byly ztrouchnivělé schody a když je seběhly, našli svázaného Petera v bezvědomí na židli. „Petere, prober se," propleskával ho Scott. Peter zamžoural očima a naštvaně se na ně zadíval. „Říkal sem vám to," zašeptal. „Odvážete mě, nebo na mě budete jenom civět?" Malia sebou škubla a přičupla si k jeho rukám. Když se dotkla lana, zasyčela bolestí. „Sakra, proč to tak pálí?" Peter naštvaně zabručel. „To lano je utkaný z oměje a stříbrnýho vlákna, je potřený posvátným olejem z Himalájí." „Stilesi?" nadzvedla Malia obočí a naznačila, aby lano odvázal on. Když tak udělal, Peter si promnul spálená zápěstí. „Je tam někde venku, chce zničit město," zamračil se. „Máte ten přívěsek?" Než stihl kdokoliv odpovědět, ozval se ohlušující řev.
...
Městem se neslo hluboké vytí a vyděšený křik lidí. Sem tam šlo zaslechnout výstřely zbraní místních strážníků, ale to démona nemohlo v žádném případě zastavit. Byl obrovský a kolem zhmotněného těla vlka se nesl černý kouř, který šlehal kolem sebe. Scott, Malia, Stiles a oslabený Peter se zastavili pár metrů před ním a ohromeně ho sledovali. Nesl se pomalu ulicí jako vražedný oblak dýmu a skloněnou hlavou nahlížel do domů. Stiles vykročil dopředu, s pohledem upřeným na černá přízrak šel pomalu k němu. „Stilesi, počkej!" uslyšel za sebou křik Lydie. Otočil se a Lydie spolu se zraněným Derekem k němu přišli. Mezi prsty jedné ruky se jí houpal zlatý řetízek s černým kamínkem. Natáhla k němu ruku a řetízek pustila do jeho dlaně. Nechápavě se na něj zamračil. „Peter si myslel, že je v tom přívěsku ukrytý poslední kousek jejího lidskýho já," řekl vážně Derek. Stiles se otočil na Petera. Ten jen přikývl. „Co s tím mám dělat?" zeptal se Stiles a zaostřil na černý kamínek.