WOLF - Teen Wolf vol. 2

Hassle

"Vypadáš hrozně," podával ji Stiles hrnek horkého čaje. "Tak díky," řekla ironicky Noah a hrnek přijala. "Promiň. Měla bys být v nemocnici. Jak se cítíš?" přisedl si. "Vymazaně," vzdychla. Stiles nadzvedl obočí. "Cejtím se, jakoby mi to všechno vzalo." Položila hrnek na stůl a otočila se k Stilesovi. "Ať už to skončí," zašeptala. Neváhal ani chvilku a objal ji. Byla jak kus ledu. "Vyděsilas nás," podotkl. "Pročs za ním šla? Pročs neutekla?" "Nevím, já nevím. Nešlo to," zamumlala a opřela čelo o jeho hruď. Tlukot jeho srdce ji uklidňoval. "Přinesu ti deku a něco suššího na sebe," pohladil ji po tváři. Když odešel, natáhla se opět po hrnku s čajem. Stiles vyšel po schodech a zamířil do svého pokoje. Chvíli hledal a pak pomalu zamířil zpět do obýváku, když uslyšel zvuk rozbíjejícího se porcelánu. Trhlo v něm a rozběhl se po schodech dolů. Noah seděla tam kde před tím, s tím rozdílem, že měla nataženou prázdnou ruku před sebou a u jejich nohou se válely kusy rozbitého hrnečku. "Stalo se něco?" přišel k ní. Trhla sebou a otočila se na něj. "Ne, promiň, asi sem měla ještě zůstat v nemocnici," podívala se na hrnek pod sebou. "Tady máš," podal ji Stiles deku a oblečení. Vstala, aby se převlékla a Stiles otočil. "Jsi doma sám?" zeptala se Noah. Stiles přikývnul. "Táta je na stanici, mají teď co dělat." "Nebojíš se se tu sám?" Stiles se místo odpovědi otočil. Stála před ním jen obmotaná dekou, mokré vlasy ji splývali přes ramena a její pohled byl až příliš klidný. Přiblížil se k ní a z tváře odsunul pár přilepených pramínků vlasů. Noah nespouštěla pohled z jeho očí, kterými skenoval její bledou tvář. Prsty sjel z její tváře přes krk až po rameno. Potom se jí znovu podíval do očí. Oddaně se na něj dívala. Mohl si všimnout její nadzvedávající se hrudi. Srdce ji bylo stejně rychle jako jemu. "Měla by ses vyspat," promluvil tlumeně. "Stilesi," zašeptala. Škublo v něm a na to konto se zamračil. "Co se děje?" zeptala se, když si všimla jeho výrazu. "Ale nic," usmál se. "Pojď, zkusíme aspoň na chvíli usnout." Vzal ji za ruku a vedl do pokoje.
...
Sluneční paprsky probudily tu část města, která měla to štěstí a usnula. Lydie s Derekem seděli tiše u stolu a ani jeden nevěděl, co říct. Scott se nemohl podívat do zrcadla sám na sebe, nesnášel se za to, že nedokáže město ubránit. Malia se začala uzavírat sama do sebe, bála se svých vlastních slov. Stiles celou noc nezavřel oči, střídavě pozoroval spící Noah a tmu venku. Přemýšlel, co ji démon udělal, protože byla jiná. Prázdná.
...
"Asi už víme, proč se objevil teď a tady," promluvil Derek místo pozdravu. Všichni se na něj otočili. "Jde po našem strachu," řekla Lydie. "Ale to už víme," podotkl Scott. "Ne, tak to nemyslím...Derek si myslí, že my sme ho probudili. A že strach vzácné pravé alfy a jeho smečky mu dá nekonečnou sílu." Scott se zatvářil zmateně. "Ale proč teď?" zamračil se. Lydie si s Derekem vyměnila pohledy. "Myslíme, že seš nejspíš ve fázi, kdy prostě nemáš strach. Porazils všechno možný, i to neporazitelný. Proto nepřišel dřív," pokračovala Lydie. Scott se na ni díval jak na ducha a srdce se mu rozbušilo. Najednou to cítil. Cítil strach. "Scotte," řekla Lydie tiše a hlavou kývla směrem za něj. Blížil se k nim Stiles spolu s Noah. "Stilesi, co tu dělá? Měla by bejt v nemocnici," přišel k nim. "Jo, to sem jí taky říkal," povzdechl si Stiles. "Sem v pohodě. Chci vám pomoct, už nemáte moc času," vložila se Noah do rozhovoru. "Spal ste někdo?" zeptal se Stiles. Všichni zakroutili hlavou na nesouhlas. "Noah, to co se stalo ... Nevím jak se zeptat," poškrabal se Scott na zátylku. "Ráda bych řekla, že mi to něco povědělo nebo tak, ale bohužel," sklonila hlavu. "Z nějakýho důvodu tě to ani nezabilo ani ti to neublížilo," zvýšil Scott hlas. "Scotte, chci vám pomoct stejně tak jako ty, ale bohužel si některý věci jen tak nevycucám z prstu," zvýšila i ona hlas. Scott zatnul zuby. "Proč to se Stilesem mluvilo a tobě to neublížilo?" vstal a rozhodil rukama. "A kde je ksakru Peter? A Argent? A Deaton?" Scott byl hodně naštvaný. "Scotte uklidni se," přišel k němu Stiles. "Ne!" zakřičel. "Za chvíli sem napochoduje ten démon a všichni zmizí! Už teď vyšilují a magoří! A my s tím nemůžeme nic udělat!" "Máme plán Scotte!" okřikl ho Stiles. Scott se zasekl. "Myslíš, že tě ta holka k sobě pustí? Že tě dřív nezabije? Ani nevíme kdo to je a kde jí hledat!" křičel dál Scott. "Vybrala si mě! Pustí mě k sobě!" "To nemůžeš vědět! Co když tě zabije?!" Scott a Stiles stáli naproti sobě a hádali se. Nikdo neměl odvahu mezi ně vkročit. Najednou se Noah opět skácela k zemi a oba utichli. "Jsem v pohodě," držela se za hlavu, když ji Lydie zvedala. "Odvezu tě do hotelu, měla bys odpočívat," řekla Stiles tiše a vyčítavě se podíval na Scotta.