WOLF - Teen Wolf vol. 2

Arrow

Ahoj!
Po krátké odmlce tu je další díl, trošku kratší, ale je tu. :)
___________________________

„Takže Peter mi nevěří," konstatovala Noah. Seděli se Stilesem na kamenném výběžku u jezera. „Víceméně," kývl Stiles. „Věří mi aspoň někdo?" zamračila se a dál si pohrávala s přívěškem v jejích dlaních. „Já jo," drbnul do ní. „I když většinou sem to já, kdo má problém s důvěrou," dodal. Věnovala mu mírný úsměv a pak stočila pohled opět k přívěšku. „Co je to?" zeptal se. „To ti zůstalo po ... po rodině?" „Ne," zasmála se lehce Noah a chytila řetízek s malým přívěškem mezi prsty. Zvedla ho do úrovní Stilesových očí. „Je to jen nějaká cetka, asi sem ji našla někde na zemi." Na tenkém zlatém řetízku se houpal malý černý kamínek obtočený zlatým drátkem. „Sem si skoro jistá, že to není ani zlato," dodala a schovala ho zpět do dlaně. Podávala se Stilesovi do očí, vypadaly unaveně. „Spal si vůbec?" „Ani ne," promnul si oči. „Když zavřu oči, vidím ho před sebou. A pořád v hlavě slyším ty hlasy.." „Hlasy?" nadzvedla obočí. „Jo," kývnul. „Scottovi sem to ani neříkal, už tak dost vyváděl, ale když mi to zíralo do očí..." větu nedokončil, místo toho se uchechtnul. „Budu vypadat jak blázen." „Stilesi, mluvilo to na tebe?" svraštila obočí. „Nevím, nerozuměl sem jim. Nakonec to zařvalo a mě hlavou projel ženský křik, myslel sem, že mi vybouchne hlava," opřel hlavu do dlaní. Noah se dívala na Stilese a podle výrazu v její tváři šlo vidět, že přemýšlí. "Neslyšela sem o tom, že by se to snažilo někdy s někým komunikovat." Stiles se na ní otočil, vypadalo to, jakoby se dívala skrze něj. "Stačí," pleskl se do stehen a Noah sebou trhla. "Máš hlad?" vstal a podal jí ruku.
...
Procházeli městem, na ulicích bylo jen pár lidí a v televizích za výlohoi obchodu s elektronikou běžela reportáž o záhadném jevu z Beacon Hills. "Lidé se bojí vycházet ven, pořád volají na stanici a ptají se," ozval se Stiles. Noah se na něj nechápavě podívala. "Táta je šerif," pokrčil rameny. "Slyšela sem, že tu máte i pekelnýho psa," prohodila Noah. "Parrish? Ten zmizel s Argentem. Jak o něm vůbec víš?" svraštil obočí. "Zprávy se šíří rychle, Stilesi. Zvlášť když jde o hořícího člověka," mrkla na něj. "Jasně," pokýval hlavou a otevřel dveře do restaurace. "Argent se vrátil, proč se nevrátil s ním?" otočila se na něj, když vstoupili do téměř prázdné reastaurace. "To nevím, Noah." Posadili se k oknu a pozorovali ulici. "Blíží se to," řekla Noah vážným hlasem. Stiles ji chytil za ruce, které měla položené na stole. "Zastavíme to, sice ještě nevím jak, ale zastavili sme Divoký hon a to je co říct." Vděčně se na něj usmála. "Stilesi, říkals, žes viděl dívku?" zamrzl ji úsměv. Stiles nejistě přikývnul. "Hele, asi to bude znít šíleně..." naklonila se k němu. "Pokud by byla pravda, že přes Nemetom by to na vás nemohlo, je možný, aby to Nemetom zničil?" "Jakože po tom hodíme pařez?" nadzvedl obočí. Zasmála se. "Ne, proboha. Kdyby ... kdyby se ze dřeva Nemetomu udělal třeba ... třeba hrot šípu." Stiles se narovnal a s údivem na ni hleděl. "To by mohlo vyjít." "No jo," našpulila Noah rty. "Ale jak ji najdeme v lidský podobě? Jakože pochybuju že se nepromění a bude čekat na šíp do hrudi." "To už je detail. Pojď, musíme to říct ostatním," vyjekl Stiles ve chvíli, kdy jim sevírka donesla jídlo. "Stilesi, to jídlo vypadá fakt dobře," zakňučela Noah. "Pojď, když to přežijeme, vezmu tě na večeři," hodil pár dolarů na stůl a tahal Noah z restaurace.