WOLF - Teen Wolf vol. 2

Game over

Lidé utíkali do svých domovů, ti šťastnější si útěkem vybojovali pár minut nebo hodin života, někteří se však proměnili v prach. Vítr narážel do stojících aut a rozhoupával je.
"Máme ho zničit?" otočil se Scott na Petera. Měl na mysli kamínek zavěšený na zlatém řetízku, který Stiles držel pevně v dlani. "To si nemyslím," přišel Peter k nim. "Myslím, že čím blíž mu bude, bude se objevovat její lidská část. Stilesi, musíš ji ho zavěsit na krk. A pak ji zabít," otočil se na Stilese a podával mu šíp. Stiles se na něj vyděšeně podíval. "Musí to jit i jinak," vyjekl. "Sakra, Stilesi, už se prober. Není ta, kterou celou dobu hrála! Je to démon z pekla!" zakřičel Peter. "Stilesi, on má pravdu," přišel k němu Scott. "Mrzí mě to, ale tohle není ta Noah, kterou máš rád. Ta nikdy nexistovala." "Ne, to není pravda. Vy ste ji neviděli ... Byla vyděšená, říkala, že jí to všechno vzalo. Sem si jistý, že jedna její část tohle nechce," mračil se na přívěsek. "Stilesi, jestli si nepospíšíš, zničí celý město. A bude s tím pokračovat," řekla nahlas Malia. Peter si povzdechl. "Rád bych řekl, že máme jinou možnost, ale bohužel." Stiles všechny projel pohledem. Dívali se na něj se soucitem v očích a on konečně pochopil, že nemá na výběr.
...
Čím jí byl Stiles blíž, vítr sílel, jakoby ho k sobě nechtěla pustit. "Noah!" zakřičel jejím směrem. "Noah, nech mě ti pomoct!" Jednou rukou si kryl obličej před poletujícím listím a prachem. Vlkova hruď se jakoby rozevřela a uprostřed stálá Noah. Vlasy ji vály ve větru a na její tváři byly vypálené stopy po slzách. "Jak mi chceš pomoct, Stilesi?" křikla a v půlce věty se jí zlomil hlas. "Zvládneme to, Noah, slibuju!" pomalým krokem se k ní přibližoval. "Pochop, že to nejde. Že sem to tak nechtěla. Že to není moje chyba ," zašeptala a i přes silný vítr ji Stiles slyšel jako by stála vedle něj. Zhluboka se nadechla. "Cítíš to? Tví přátelé začínají mít strach. Brzo bude po všem, to ti slibuji," řekla a oči se ji znovu zalily kouřem. "Mohlas nám to říct, pomohli bysme ti!" ignoroval její poslední větu. "Nejde to!" zakřičela a vlčí hlava nad ní zařvala tak, že si Stiles musel zakrýt uši. "Dokázal bych to!" zakřičel. "Dokázal bych tě milovat!" Kouř z jejích očí zmizel a smutně se na něj zadívala. Na chvíli vítr ustal a tak mohl Stiles konečně přijít až k ní. "Nezklamal bych tě," zašeptal smutně. Na chvíli měl pocit, že by ji dokázal zachránit. Provinile se na něj dívala. Lehce se usmál a pohladil ji po tváři. "Něco tady mám," zamumlal a otevřel dlaň. Druhou rukou chytil řetízek a zahoupal jim s ní před očima. "Cetka, jo?" mrknul na ni přes smutný úsměv. Sklopila oči k zemi. Jednou rukou ji stáhnul vlasy přes jedno rameno a na krk jí připnul řetízek. Najednou jakoby nemohla dýchat, oči měla zavřené a obočí svraštěné, jakoby s něčím uvnitř sebe bojovala. Stiles ji dvěma prsty pod bradou nadzvedl obličej tak, aby do něj viděl. Zase se na něj dívaly ty oči, které znal a kterým věřil. Zhluboka se nadechl a lehce ji políbil. "Tak moc mě to mrzí," zašeptal zlomeným hlasem. Noah se od něj od jen na pár centimetrů vzdálila a zamračila se. Nechápala za co se omlouvá. Podíval se jí znovu do tváře, ta jeho byla plná lítosti a smutku. Lehce zatřepal levou rukou a v dlani ucítil hrot šípu, který ukrýval v rukávu. Když si ho Noah všimla, podívala se zmateně na Stilese. Najednou se její zmatení proměnilo v zlost. Oči se ji začaly zalívat šedým kouřem, z dásní ji začaly vyrůstat tesáky a natahovala ruku po Stilesovi. Ten pevně sevřel víčka a vší silou ji vrazil šíp do hrudi. Šedý kouř z jejich očí se začal vytrácet a Noah se pomalu skácela k zemi. Stačil ji zachytit než dopadla na horký asfalt. Vítr ustal a černý vlk se s řevem rozplynul. Město pohltilo mrtvolné ticho. "Je po všem?" zašeptala Lydie.