WOLF - Teen Wolf vol. 2

Why me?

"Scotte, kde jsi? Musíme ti něco říct," mluvil Stiles do telefonu a snažil se nastartovat auto. "Fajn, sežeň ostatní, za chvíli tam budeme." Stiles nastartoval a rozjel se směrem ke škole. "Stilesi, bude tam i Peter?" zeptala se Noah. "Možný to je," pokrčil rameny. "Nestojím o to, aby mě nějaký narušený vlkodlak roztrhal," prohodila. Stiles se uchechtl. "Přesně vím, jak ti je." Zastavili před školou a přišli k ostatním. "Na něco ste přišli?" zeptal se Scott. "Noah," drbnul do ní Stiles. Hodila po něm vyčítavý pohled a vysvětlila ostatním svůj plán. "To by mohlo vyjít," pokýval hlavou Derek. "A když to nevyjde? Nenaštveme to jenom?" zeptala se Kira. "Jestli to nevyjde, je stejně po nás," konstatoval Scott. "Jak ji najdeme v lidský podobě?" přidala se Lydie. "Když sem tím tenkrát proběhla, přísahám, že sem o něco uvnitř zavadila," ozvala se Malia. "Myslíš, že uvnitř všeho toho kouře je ona?" pozvedl Scott obočí. "Dávalo by to smysl," pokývala Noah. "Nemůže se přece odpojit. Chci říct, ona a ten vlk jsou jedna osoba, uvnitř toho všeho musí být ona." "Jak se tam dostaneme, aniž by nás to zabilo?" podívala se na ni Malia. "Ještě to tu nikoho nezabilo," konstatoval Liam. "Jo, ale tobě to potrhalo břicho. Podle mě kdyby chtěl, vyvraždí město během pár minut," řekl vážně Stiles. "Žije ze strachu a chaosu, podobně jako Nogitsune. Myslím, že se tomu dostane jenom ten, kdo se toho nebude bát," podívala se Noah na Stilese. "Taks přežila ty, nebála ses," zapíchl do ní pohled Derek. "Jak se nemáme bát obřího vlka, kterej už zničil spoustu měst?" vyjekl Liam. "Bál ses včera?" Noah zazdila Liamovu otázku a znovu se otočila na Stilese a ten se zamyslel. "Když sem to viděl, myslel sem, že bude po mě ... ale čím byl blíž, přestal sem vnímat strach a jenom sem poslouchal." "Poslouchals co?" ozval se Derek. Stiles zhluboka vydechl. "Když se to začalo přibližovat, začalo mi hučet v hlavě. Bylo to, jako bych měl v hlavě včelí roj, ale postupně se začínali objevovat hlasy. Bylo jich hodně, ale ten nejvýraznější byl dívčí. A zněla vyděšeně. Nerozuměl sem ani slovo a pak to když to zařvalo, křičel i ten hlas. A pak už nic, pak to zmizelo a ty hlasy taky." „Pročs nám to neřekl?" podíval se na něj Scott. „Já nevím, hádali sme se, asi sem na to zapomněl," mávl Stiles rukou. „Díval sem se tomu do očí a na všechno kolem sem zapomněl, ani sem si neuvědomoval, co přede mnou stojí." Na chvíli zavládlo ticho. „Musíš to být ty," zašeptala Lydie. „Co?" zamračil se Stiles. „Co když tě ta dívka žádala, abys to ukončil? Stilesi, sem banshee a nic sem neslyšela, ani v lese, ani na té ulici. Ona si vybrala tebe!" Lydie poslední větu téměř vyjekla. „Proč vždycky já," zašeptal Stiles se zakloněnou hlavou.