Archer [POMALÁ AKTUALIZACE]

Ten

„Nezabloudili jsme?" Podívala se dívka na cizince, který sledoval za chůze mapu a lehce se mračil. „Ne, myslím, že ne," odpověděl pohotově a tentokrát se i dívka zamračila. „Opravdu ne? Tady tudy jsme prošli už dvakrát," zamumlala dívka a ukázala na řeku vedle ní. Byla krásně čistá, průhledná, že by se v ní i ráda smočila. Za to mohlo i to sluníčko, které na ně pařilo, a sama se divila, že si Archer ani jednou nestěžoval na teplo v jeho zbroji. Aspoň, že přes hlavu neměl kápi, to by se divila, že se ještě neusmažil. Archer si povzdechl a pohled přesunul na Devon. „Dobře, možná jsme zabloudili," zabručel, nechtěl být za toho, kdo bloudí a tak se cítil nesvůj. Dívka se jen zasmála a zastavila se. „To bude z toho tepla. Dejme si pauzu," podívala se prosebně na Archera a ten se rozhlédl okolo. Bylo to hezké. Louka okolo nich a řeka, měl dobrý výhled na okolí a tak jen přikývl. „Bude se stmívat. Je to dobré místo na utáboření, takže tu přenocujeme," řekl a dívka se usmála. Místo toho, aby hned šla do vody, ještě našla nějaké větve na oheň, rozdělala si svoje kožešiny na spaní a pak si sedla když si začala zouvat boty. „Co to děláš?" nechápal ji cizinec a ona kývla na vodu. „Nechápu, jak ti nemůže být teplo, ale já umírám na to teplo," vydechne a odhodí jednu botu do trávy. Archer ji sledoval, teda aspoň do doby než si začínala rozvazovat ženskou zbroj. To se otočil a sedl si na své kožešiny, přičemž se díval do vody, která byla celkem klidná. I jemu bylo teplo, a když to ta dívka vytáhla i jemu se chtělo do vody, ale neřekl to nahlas. Za sebou nic neslyšel, když v tom viděl holé nohy a pak vodu na sobě. Lehce se zamračil na dívku, když se vynořila, samozřejmě tak, aby ji byla vidět jen hlava. „Je to nádhera!" zavolala na něj a on jen zavrtěl hlavou, ale i tak se mu na tváři objevil malý úsměv. „Jdeš taky?" usmála se na něj a on ještě chvíli přemýšlel. „Tak pojď nebo se stydíš?" pozvedla obočí. Jeho rána byla už celkem zahojená, a navíc by se mu hodilo cítit zase vodu, přeci jen se na jeho hrudi a rukou musela usadit špína. Nakonec jen zavrtěl hlavou nad svými myšlenkami a začal si sundávat věci. Začal botami, potom zbrojí. Cítil pohled a tak se podíval na dívku, která se okamžitě s červenými tvářemi otočila k němu zády, aby i ona mu dopřála soukromí. Nakonec si zbroj sundal a podíval se na začínající jizvy. Nevadily mu, jen na něj byly dost velké, přeci jen tři šrámy přes hruď by nechtěl nikdo. Poté si sundal kalhoty, ale spodní prádlo si nechal, určitě ho musela mít. Trochu se podíval na vodu a pak do ní skočil stejně jako ona. Hned jak se dotkla jeho kůže, cítil velký úlevný pocit a lehké pálení na hrudníku kvůli vodě. Vynořil se a trochu si prohrábl vlasy, které si tak rozcuchal. Dívka se na něj otočila, stále dostatečně ponořená a on nevěděl, jestli se nemá otočit nebo něco jiného. „Úleva, že?" usmála se a připlavala k němu trošku blíž. Archer jen přikývl a díval se jí do krásných oči. Líbila se mu, uznal to už dávno, ale nechtěl nic zkoušet, možná by to od něj nebylo dobré. Zatím co on si Devon neprohlížel, ona to nevydržela a prohlédla si jeho tělo, načež si skousla ret. I ona už dávno uznala, že není k zahození a chtěla by ochutnat jeho rty, ale byla moc stydlivá, co když ani na dívky nemyslí? Nejspíše by se hodně ztrapnila. Ovšem teď byli jen oni dva ve vodě, nikdo okolo a oba viděli jen toho druhého. Dívka se přiblížila ještě víc, jednu ruku z vody a lehce se jí dotkla jeho paže. Trochu se napnul, ale nic neřekl. Dívka šla ještě blíž, jak kdyby ji zmizel všechen ten stud a on automaticky dal ruku na její bok. Nevěděl, jestli to dělá správně a tak se kůže sotva dotýkal a sledoval ji pořád oči. Aspoň do doby než se podíval na její rty a ona zase na jeho. Čas se zastavil v té chvíli, kdy se nejistě trochu sehnul, přidržel si dívku u sebe a jemně, aby ji nevylekal, se rty natiskl na její. Dívka vydechla a zavřela oči. Ani jeden si nemyslel, že by se to mohlo stát, že oni dva by se políbil. V řece, a když zabloudili ve svém dobrodružství. Ani jeden to nečekal, ani jeden nevěděl, jestli je to dobře nebo špatně, nemysleli na budoucnost, jaké hrozivé následky by to mohlo mít, mysleli jen na jedno. Na přítomnost.

&&&&&

Dobře po dlouhé době se musím vyjádřit.
Tak mi hezky povězte, kdo to čekal.
Jo asi všichni že? :D. Hele není to moc brzy? Sama nevím. Už mám naplánované co by se tam mohlo přibližně stát, a tohle jsem chtěla nějak brzy. Vlastně nevím kolik kapitol budu mít to nevím, zatím. :D tak ale.... Kdo je happy?

Já osobně celkem jsem. Představuji se a vypadají prostě spolu dobře. Abych pravdu řekla, podobu třeba Devon nemám, zatím a Archera jen zakrytého ve své zbroji jako na obálce.

So, nechám své kecy kecama a Adios!

Lovuju vás 

Vaše