eleven

680 76 8
                                    

Již před hodinou odjel manažer i CEO.

A my si v šoku vybalovali svoje věci.

Před hodinou:

"A-ale nic takové ve smlouvě nebylo! Navíc.. tady!? Vždyť to tu smrdí jako by tady pět roků hnila mrtvá kočka!"

Zakřičel mu Sehun do obličeje.

Ten kluk asi nebude moc trpělivý jak to tak vidím.

Za nimi jsem zahlédl tři zbývající obličeje.

Yoongi měl jeho, jak už jsem za tu chvíli poznal, typický chladný výraz s absolutním nezájmem a opět jakoby byl duchem nepřítomný.

Za to Jimin a Baekhyun vypadali, že se každičkou chvíli rozbrečí.

Oba byli takoví rozkošní a nevinní.

A já.. jsem se snažil vypadat naprosto normálně a vyrovnaně, za to uvnitř jsem vyšiloval jako nikdy.

Hlavou mi kolovaly snad stovky myšlenek.

Co budu dělat? Vždyť sotva na školním výletě jsem vydržel s lidmi v pokoji! Co když někdo z nich chrápe? Jak se budeme převlíkat? Jedna koupelna!? Není to trochu nehygienické? A co když-

Ucítil jsem cizí dotek na mém rameni.

"Spím dole."

Byl to Yoongi.

Prošel kolem mě a batoh si hodil na jednu z krajních postelí. Široce rozevřel ruce a volným pádem spadl do peřin.

Jeho hlas byl naprosto vyrovnaný.

Jeho stisk byl tak jistý a přesvědčený.

Jeho chůze byla sebejistá a odhodlaná.

Všechno, co udělal, i co nedělal..

Bylo tak nebojácné.

Sehun, Baek, Jimin a já jsme byli již na první pohled nejistí a plni strachu.

Za to z Yoongiho vycházela ta sebejistá aura, jakoby se nebál jediného kroku který udělal nebo udělá a byl si jistý svým rozhodnutím.

A to mě zavedlo k jedinému závěru.

Chci být jako ty, hyung

Zpět v přítomnosti:

Ty poslední dveře bylo jedno studio..

Jelikož nás je pět a studio je jen jedno, udělali jsme si rozvrh hodin.

"Kdybych chrápal, zakřičte na ."

Ozval se Sehun, který ležel na samostatné posteli.

Rozhodli jsme se mu ji přenechat, jelikož tato postel byla nejdelší, což byl i on z nás všech.

Já jsem ležel na horní palandě nad Yoongim.

Vedle na dvoupatrovce měli spát Baekhyun s Minem, mladší nahoře a starší dole.

"Jójó, známe se."

Zakřičel Baek, který se opíral zády o zeď a na kolenách měl položenou nějakou knížku.

Myslím nějak mléko a cukr se to jmenovalo.

Vždy, když očima přejel na další stránku, pousmál se.

On a Min si byli docela podobní.. nemyslím vzhledově, ale povahou a chováním.

Oba vyzařovali ten pocit nevinnosti a roztomilosti, oba jakoby byli stydliví, ale zároveň se chtěli strašně moc sblížit.

Sehun mi připomínal hodně mě.

Byl takový rázný, hodně mužný.. a vypadal že opravdu nebude mít velikou trpělivost.

No a yoongi hyung.. jeho jsem snad už popsal všemi slovy, které znám.

Chladný, introvertní, nevyspitatelný, klidný, bez emocí.

To bylo snad vše, co bych o něm mohl doposud říct.

Z mých hlubokých myšlenek mě dostal pach.. potu. Mého.

Nenávidím, když páchnu. Nemám to rád jak na sobě, tak na ostatních.

Sešel jsem po žebříku dolů a z jednoho šuplíku si vytáhl ručník a sprchový gel. Ano, zabydlel jsem se docela dost rychlý.

Vyzkouším sprchu, pomyslel jsem si.

Zatáhl jsem za kliku a vešel do místnosti.

Do obličeje mě praštila horká pára.

A pohled mokrého a nahého Jimina.

říkala že vám to vynahradím😏
Btw co říkáte na jejich barák?🙄
Budou si muset zvyknout chlapci~
A co říkáte na Yoonkook?
Nebojte, název 'mléko a cukr' jsem napsala úmyslně, vím, jak se jmenuje originál, kdyby někdo náhodou měl řeči😉

we met in tokio / czKde žijí příběhy. Začni objevovat