Probouzela se dřív než on,
aby mohla sledovat
jeho vlasy
hořící v probouzejícím se slunci,
Jeho zavřená víčka,
na kterých tančí
poslední zbytky noční můry
a jeho ospalý úsměv,
který vždy patřil
jenom jí.
ČTEŠ
Dokud žijeme, není důvod k panice
PoesíaPoezie a krátké příběhy :3 Ne že by tu na světě bylo všecko ideální, ale dost věcí nám naznačuje, že stojí zato tu být a když už nic jiného, tak o nich aspoň psát:)