ČTEŠ

Devine, qui je suis🖤

Teen Fiction

L: Mě je to jedno! Zlomil si mi srdce, jasný!....a já tě nenávidím, protože tě miluju. A sebe kvůli tomu nenávidím ještě víc...... Si spokojenej? J: Takhle jsem to nechtěl... L: Ale stalo se. J: Miluju tě. L: Měl bys jít.

1.

129 3 0

od _Do7ry_

od _Do7ry_

,,Haló, Laylo! Vstávej! Budík ti zvonil asi už 10x..Přijdeš pozdě!" Volala na mě moje otravná matka. ,,No jó, už jdu." Zařvala jsem na ní. Bože jak já nesnášim pondělní rána. No nic, vzhůru už jsem byla, tak jsem se šla osprchovat a udělat si ranní hygienu. Ještě jsem se trochu nalíčila, jako vždycky. Za outfit jsem si vzala:

Šla jsem se dolů nasnídat. Dala jsem si svou oblíbenou ovesnou kaši. Zatím to ráno nebylo tak hrozný dokud nepřišla moje starší sestra Carol. Pořád mě musí nějak popichovat. Samozřejmě na to nezapomněla ani dnes. ,,Tak co Laylo, co tvůj boy, jak že se jmenuje? Jacob? Píše ti ? Oh, já zapomněla on tě nechce." ,,Sklapni Carol, nemám na tebe náladu." Odvětila jsem jí. V tom k nám přijde mamka. ,,Holky, přestaňte se hádat. Hele už musím do práce, Laylo odvedla bys prosím tě Emmu do školy? Díky." Oznámila, aniž by počkala na mojí odpověď. ,,Mami já nemůžu, přijdu pozdě do školy." Ale mamka se jen pousmála jako by mě ignorovala. Mě by to nevadilo, Emma je zlatíčko, narozdíl od Carol, ale nesmim přijít pozdě do školy, dneska tam máme být dřív, protože nám učitelka rozdá přihlášky na výlet. Ale co už, Wendy mi to když tak vyzvedne. Wendy je moje nejlepší kámoška, ona je moje všechno, za nic na světě bych jí nevymněnila.

Pro představu:
Layla

Jacob

Wendy

Lucas

Carol

Emma