Nový učitel [ Dokončeno ]

Sedm minut v nebi

Pomalu se blížil Halloween a já pomáhal Aloisovi jako každý rok uspořádat Halloweenskou párty. Vždycky jenom mu pomůžu nakoupit občerstvení a to je prakticky všechno, ani na tu párty se neukazuji, nestojím o společnost připitých spolužáků.

No a navíc od té doby, co jsem byl s tím novým učitelem na omluvné schůzce/rande, jsme se navzájem vyhýbali. Já jsem schválně chyběl na jeho hodiny a on, když mě viděl na chodbě, tak se na mě jenom krátce podíval a šel někam jinam.

Asi je to dobře, on půjde svou cestou a já svou, i když mi je z toho trochu smutno, ale nu což život jde dál, stejně nic mezi námi nebylo, no ne?

,,Cieli! Cieli!" odchytil si mě Alois než jsem stačil odejít ze třídy a jít domů, hlavně pryč z tohohle ústavu.

,, Co je Lojzo?" otočil jsem se na něj.

,, Prosím přijď tento rok na tu párty." nechápu proč mě každý rok o to žádá, ví že jako vždycky odpovím ne.

Ale než stačil odmítnout jako každý rok, mě předběhl. ,, Když nepřijdeš, tak nepřijde většina holek a když tam nepřijdou holky, nepřijdou kluci. To znamená, že tam moc lidí nebude, a když tam nebude moc lidí tak nepřijde Claude, a když nepřijde Claude, tak nebudu mít šanci na chvíli jeho a Hannah od sebe odtrhnout a nebudu moct sním osamotě mluvit a vyznat mu své city." sakra proč se na toho Clauda nevykašle.

,,Ale-",,Prosím, jenom tento rok Cieli." 

,, Fajn." povzdechl jsem si. Udělám to jenom, proto abych nemusel potom poslouchat, že on a Claude nejsou spolu.

,, Děkuji, děkuji. Jestli někdy budu mít z Claudem svatbu, tak mi půjdeš jako hlavní svědek." radoval se Alois. Pochybuji, že ti dva budou spolu, natož aby měli svatbu, ale dobře.

,, Párty je v pátek. Přijď v osm a s kostýmem." řekl mi a odešel pryč, než jsem mu stihl říct, že si žádný pitomý kostým nevezmu.

Doma jsem hodil věci do kouta a pozdravil tetu a Sofi, která je u nás v jednom kuse od minulého incidentu (viz. kapitola Nejsem roztomilý).

Místo abych skočil hned do postele, jak mám ve zvyku, jsem otevřel skříň a přemýšlel co si vezmu zítra na tu Halloweenskou párty. 

Prozkoumal jsem celý svůj šatník a došel jsem k závěru, že v nim nemám absolutně nic, co by se dalo použít jako nějaký kostým.

A tak jsem se šel poradit s tetou a případně Sofi.

Obě seděly na gauči vedle sebe, objímaly se a dívali se společně na nějakou romantickou komedii. No hlavně, že nedělají JINÉ věci.

Odkašlal jsem si, abych upoutal jejich pozornost, obě se hned na mě otočily a ignorovali, že jsem jim asi překazil hezkou chvilku.

,, Zítra jdu na Halloweenskou párty, no a potřeboval bych nějaký kostým, ale nic jako pro malé děcko." Sofi se okamžitě rozběhla do kuchyně pro svoji tašku.

,, Co jí je?" zeptal jsem se tiše tety, když Sofi opustila místnost.

,, Ona je vystudovanou návrhářkou, no a miluje když chce někdo, aby mu něco ušila nebo navrhla." řekla teta jako by to nic nebylo.

Pak se jako blesk při řídila Sofi s nějakým skicákem v ruce.

Chytla mě za rukáv a donutila, abych si sedl hned vedle ni.