II. From the best to the worst - Yoonmin [p.jm x m.yg]

19. Kapitola

"J-jiminie.. J-je mi t-to hrozně lí-líto.." zamumlal Yoongi a já s Jinem stáli jako zamrznutí..

"Y-yoongi....?!" řekl jsem trošku hlasitěji, ale hned co jsem to řekl, tak vzlyky ustaly.

"J-jungkooku...???" řekl překvapeně a já rychle popošel k tomu počítači blíž.

"Jsi to ty?" zeptal jsem se směrem k mikrofonu a on se trhaně nadechl.

"Řekni mi, že teď jen pouze nesním.." zašeptal Jin, který stál hned vedle mě.

"Pane bože.. Kluci...." řekl Yoongi tónem, který naznačoval radost..

"J-já... Nemůžu tomu uvěřit.. J-jak se to stalo, jak si to všechno přežil..? Prostě.. Jak?" začal jsem chrlit nesmysly a on si povzdechl.

"Nevím.. Vím jen to, že jsem měl umřít.. Jenže mě prý zachránil kómat.. Kde mě šoupli vlastně do těhotné kočky, která porodila koťata.. Potom jsem utekl a.." odmlčel se.

"A..?" 

"A viděl jsem Jimina.. Viděl jsem tebe, Joona, Hoseoka... Jine tebe taky.." dořekl to Yoongi a já se překvapeně podíval na Jina, který taky nevěděl co říct.

"T-takže ty opravdu žiješ..?" zeptal se opatrně Jin.

"Asi ano.. Takže tohle všechno je pravda.. Kluci.. Jsem vám blíž, než myslíte.."

"Ty jsi ta kočka.. Ta kočka, která se chová divně a tak nějak pomohla Jiminovi.. Že?" řekl Jin a on se pozasmál.

"Tak já jsem divnej..?"

"No.. Jako kočka ses úplně moc občas nechoval, ale to je mimo.. Dostaneme tě z toho všeho.. Neboj se." usmál jsem se nad tím, co řekl Jin a potom jsme slyšeli opět šustění.

"Za chvíli se to přeruší.. Pro--m řek-- Jimi--- všechn---, že jse--- u něj. Pro----- a že ho mil-----." přerušovalo se to a potom se to vypnulo úplně. Chvilku jsme tam jen stáli, ale potom jsme se tedy rychle a nenápadně chtěli dostat ven, ale jen co jsme otevřeli dveře, tak se ty dveře zabouchly. Rychle jsme se schovali, ale nevěděli jsme co dělat, protože už přiběhlo dost lidí, tak jsme se zkusili odplazit. Jin už byl ve výtahu a já akorát před ním, ale výtah se zavřel a na mě někdo zavolal..

"Hej ty! Pojď sem."