II. From the best to the worst - Yoonmin [p.jm x m.yg]

20. Kapitola

"Ty jsi asi ten nový, že? Musíš to zamykat dvakrát, tohle je hodně vzácný kus jasné?" lehce do mě drkl a já se snažil neukázat na sobě hněv a tak jsem se něžně usmál a podrbal na zátylku.

"Jo, díky za upozornění." on se zase někam rozešel a já tedy rychle šel do výtahu a za Jinem, který stál už před tou budovou.

"Už jsem se lekl.." řekl Jin, když jsem mu řekl, co se stalo a hned jsme nastoupili do auta a jeli domů.

"Jak to chceš říct klukům..?" řekl váhavě Jin a já sklopil pohled. 

"Nevím.. Nejsem si jistý, pokud to opravdu někomu říkat nebo ne.. Ale myslím si, že si zaslouží vědět pravdu.." podíval jsem se na Jina a ten stiskl volant a opět se rozjel, protože zrovna problikla zelená.

"Chci to říct Joonovi jako prvnímu.. Potom Hobimu a Jiminovi.. Já, bojím se, že to nedokáží vstřebat.." řekl trošku tišším hlasem a já přikývl. Po nějaké chvilce jsme konečně dojeli domů, zaparkovali a vyšli ke dveřím.

Vešli jsme a nikdo nebyl doma, alespoň jsme si to mysleli, ale najednou jsem slyšel ránu nahoře a tak jsem tam vyběhl.

"Halo?!" prohledával jsem pokoje, ale nikdo nic. 

Yoongiho pokoj..

"Jimine.." vydechl jsem a viděl jeho tělo na zemi jak si mne hlavu.

"Ty jsi magor.." zasmál jsem se lehce a on se na mě podíval ještě se skoro zavřenýma očima.

"Jen jsem spadl z postele.. Auch~" sykl, když se chytil za zátylek.

Chtěl jsem se mu hrozně smát, ale raději nic. Gi se k němu samozřejmě už dokonce i lísal, takže to bylo i svým způsobem roztomilé.

"V pohodě?" na to jen přikývl a rukou mě popohnal, abych odešel, tak jsem tedy šel a když jsem se vrátil dolů Jin dělal snídani. Najednou mi začal zvonit mobil a já ho zvedl.

"Hoseokie, copak?" řekl jsem s úsměvem na tváři a pak jsem slyšel nějaké šustění.

"Hoseokie..?" pořád nic...