II. From the best to the worst - Yoonmin [p.jm x m.yg]

34. Kapitola

Taehyung

Když jsem viděl, jak Jiminovo tělo padá dolů, protože ho ten člověk svalil na zem, tak jsem zpanikařil. Jeho spolupracovník mi uštědřil ránu, ale ustál jsem to a vrátil mu to dvojnásobek. Viděl jsem, jak Jimina surově mlátí a pak jak se mu zavírají oči. Naštěstí Jin přiběhl a toho chlapa svalil dolů z Jimina. Hoseok volal záchranku a Joon pomáhal Jinovi znehybnit toho parchanta. Já už tamtoho svázal, takže neměl jak uškodit a hned tu byla sanitka a policie.

"Jimine?!" zakřičel jsem, když nereagoval.

"Jimine!"  

"Noták.. Jiminie.." zamumlal jsem a nechal téct slzy. Hned mě od něj záchranáři odtáhli a vzali ho do sanitky. Potom jsem tam musel i já, Jin a Hoseok. Joon to moc neschytal, ale i tak přemluvil, aby šel s námi, takže jsme opět jeli do nemocnice.

Jimina hned vzali na sál a nás ošetřovala sestřička pouze dezinfikací, obvazy a další blbosti. Za dnešek se toho stalo hodně.. Policie nás vyslýchala a vzalo se to jako napadení, takže je zavřou do vězení. Čekali jsme na výsledky od doktora, ale pořád nikdo nikde.. Už to byly dlouhé dvě hodiny..

"Pánové?" řekl nějaký chlap v bílém a já si uvědomil, že je to doktor.

"Pan Park utrpěl vážná zranění hlavy.. Otřes mozku kvůli pádu, ale není tak hrozný.. Jenže mu krvácelo do mozku a to je horší.. Naštěstí se nám ho podařilo zachránit a vše je v pořádku.. Ale.." odmlčel se a my všichni byli jak na trní.. Vždy to musí mít nějaké blbé 'ALE'..

"Ale..?" zeptal se Jin a já viděl jak stiskl Joonovo ruku ještě víc.

"Upadl do kómatu a nemáme tušení, kdy se vzbudí.. Je mi to líto, ale víc jsme udělat nemohli.. Více informací vám budeme dávat zprávou a nebo hovorem, stačí nám zadat vaše číslo a-" dál už jsem neposlouchal.. 

Cítil jsem se provinile, protože kdybych udělal těch pár krůčků a smetl toho hajzla z Jimina dřív, tak by nemusel být v kómatu..