„Tvoje hlava je mý oblíbený místo, to je jediná jistá věc,"
Pošeptal do větru
S výhledem na zamrzlé jezero
Při purpurovém západu
Kdy i hvězdy před očima kvetly
Zelené kopce voňavých lesů
Objímaly tohle malé něžné štěstí
A ptáci rozhodli se
Milovat s námi
Při pohledu na tmavě zelenou pláň
Která až za hranice světů sahala
Jsem si uvědomila
Jak je nekonečnost věčná
Dávno duše studené
Bez jiskry jediné
Na chvíli spojily se v jednu
Nechci tě v hlavě
Chci tě v srdci
Chci tě v sobě
Ale do hlavy mi nechoď
Jinak Útěk
Je jméno tvého osudu
Utíkáš rád
Stejně jako rád se vracíš
Nerad necháváš mě mrznout
Na konci kdysi živého lesa
Kde modro-bílá zima sama vládne
A ze strachu o ní
I malé lesní víly zpívají
Nerad sice
Ale já stále neznám
Jiné roční období
Zmrzlé tělo volá o pomoc
A ty mě necháš nahou stát
Za bílého dne
I v noci
Je mi zima lásko
Nedělej stále
Že mě neslyšíš
Prosím
Kolik svíček zhasne
Než ukápne ta poslední slza
Pro všechny tvé pohledy
Na moje nahé tělo
Které se rádo pyšní
Omrzlinami
Za něž nemůže zima
Udrž mě naživu
A nech mě chladnou
Odejdi
A já na tebe budu
Z nebe dávat pozor
