lolita doll // hyunjin x ot8

no. 2

„Umm... takže ahoj, jmenuji se H-Hwang Hyunjin..." to bylo to jediné, co jsem ze sebe dokázal v danou chvíli dostat.

Většina spolužáků na mě po dokončení této věty ještě hleděla s očekáváním v očích a já se zase začal cítit trapně. Ale díky bohu mě opět zachránila učitelka.

„Tak dobře Hyunjine, běž si sednout dozadu za Felixem." oznámila mi profesorka a já stydlivě zvedl pohled, abych uviděl krásného blonďatého kluka ze zadní lavice jak ledabyle a, alespoň na první pohled nezaujatě, zvedl ruku.

Následován divnými pohledy svých nových spolužáků jsem se vydal přes celou třídu do zadní lavice. Hodil jsem si svůj růžový batoh vedle lavice a posadil se.
Ten kluk vedle mě, Felix, nevypadal, že by se chystal začít se mnou komunikovat, takže jsem se rozhodl rozvést debatu já.

„Um... Ahoj... J-já jsem Hyunjin..." začal jsem stydlivě a moje tváře okamžitě nabraly tmavý odstín červené.

„Já vím." odpověděl, aniž by odtrhnul pohled od telefonu, který měl za pouzdrem položený na lavici.

„A jak se jmenuješ ty?"

„Lee Felix." odvětil a najednou se na mě otočil. Přiblížil se ke mě až nebezpečně blízko, nahnul se k mému uchu a zašeptal.
„Dobře si to zapamatuj, protože brzo budeš vzdychat moje jméno."

Počkat co? Jeho náhlá změna chování mě naprosto vyvedla z míry.
Moje tváře opět zrudly a já se od něj rychle odtáhl.

felix's point of view

Jeho reakce byla neskutečně roztomilá. Původně jsem na něj nechtěl jít tak rychle, ale nemohl jsem odolat. Už od chvíle co vešel do dveří se mi neskutečně líbil. Byl jiný než všichni ostatní, které jsem potkal. Byl jiný a nestyděl se za to, a to se mi na něm líbilo nejvíc.

Každopádně, nehodlal jsem za ním dolízat nebo tak, i když jsem ho chtěl poznat víc osobně (jakože hodně víc osobně (((; ). Chtěl jsem, aby i on začal chtít mě.

hyunjin's point of view

Po zbytek hodiny jsem s Felixem nemluvil, díky bohu. Upřímně jsem se ho začínal trochu bát.

Hned po zazvonění jsem co nejrychleji vyrazil ze třídy na chodbu. Ve spěchu jsem si chtěl z tašky vytáhnout rozvrh, abych se podíval, do jaké třídy mám teď jít, ale jakmile jsem spustil oči z chodby, do někoho jsem narazil a spadl na zem.

Věci z mé tašky se rozsypaly všude po zemi a moje sukýnka se vyhnula až nebezpečně vysoko.

Vzhlédl jsem nahoru, abych viděl, kdo zavinil můj pád a když jsem spatřil zrzavého chlapce, jak se mi dívá na mé až příliš odhalené nohy, rychle jsem si sukni stáhl níž a zčervenal.

„Měl by ses víc dívat kam šlapeš, aby se ti tohle nestávalo častěji." řekl příjemným hlasem a podal mi ruku, aby mi pomohl vstát.
Stydlivě jsem ji přijal a potom se chtěl sehnout zpátky pro svoje věci, ale ten kluk mě zarazil.

„Radši se pro to neohýbej, nebo se ti ta tvoje sukýnka vyhrne ještě víc než předtím." zasmál se a sám mi začal sbírat moje věci.
Při té větě co mi řekl mi zase mírně zrudly tváře a já sklopil svůj pohled na zem. Proto jsem si nevšiml dalšího nově příchozího a proto jsem se lekl, když se ozval, mě až nechvalně známý, hlas.

„Co tady děláš, Jisungu?" zeptal se. Zněl... naštvaně?

Chlapec vzhlédl a stejně tak i já. Zase jsem hleděl na svého nového spolusedícího. On mi ale pohled neoplácel, upíral jej na chlapce na zemi.

„J-já... Narazil jsem do tohohle roztomilýho kluka a-" ani to nestihl doříct a Felix ho přerušil.
„Tak toho nech, jdeme." řekl, chytil ho za ruku a odtáhl ho po chodbě pryč.

Netušil jsem, proč byl Felix tak naštvaný, ale ani mě to nějak moc nezatěžovalo.
Zato jsem ale nemohl z hlavy vyhnat toho druhého kluka.

Tak Jisung jo?

×××

okaay tak jakému shipu zatím fandíte víc?

jinak nebojte, ostatní se tam taky brzo objeví xdd

Vaše Kačii :**