#12 Zase ta nevěra...

52 1 0
                                    

Stála jsem u okna ještě tak deset minut. Někdo zaklepal na dveře. Šla jsem k nim a otevřela je. Za dveřmi nikdo nebyl, na rohožce ležela jen bílá obálka.. Vzala jsem jí do ruky, zavřela dveře a otevřela dopis.
,,Drž se od Štěpána dál, nebo ti vydloubu oči z důlku, vytrhám ti vlasy, rozpárám tě, vyndám ti všechny možný orgány  a to zaživa ještě se na to budeš koukat!
Přestaň se s ním vídat, mluvit s ním a přestaň na něj myslet ty couro! Já s ním budu 24/7 a ty s tím NIC neuděláš a ani Kuba! Je prostě můj a zkus si na něj ještě něco a dopadneš HODNĚ špatně!"
Když jsem si to dočetla jen jsem se pousmála. Já a coura? Pche.. Zas nějaká holčina co se nudí a neví co se životem.. Nic víc v tom vážně nevidím.. Zazvonil zvonek u dveří, protočila jsem oči a šla otevřít. Stál tam Štěpán. ,,Ahoj" Řekl a dal mi polibek, který jsem nečekala. ,,Ahoj.. Co tu děláš?" Zeptala jsem se udiveně a trochu vyděšeně. ,,No.. Jelikož jsem ti slíbil že tě nepodvedu tak jsem přišel za tebou." Řekl a mě bylo hned jasné o co jde.. Ne! Má smůlu! ,,Hele, to že jsem ti odpustila, neznamená že ti hned první den "nového" vztahu dám.. jasný?" Řekla jsem s nechutí. Vešel do mého bytu, zavřel dveře a začal mě osahávat. ,,Vypadni!" Řekla jsem hlasitě. ,,to jsi jako hluchej, neslyšíš?! Vy-pa-dni!" Zařvala jsem, hodil na mě vražedný pohled a odešel. Pane bože, co tohle mělo jako být? Si myslí že když jsem se s ním usmířila tak že mu hned dám? Nejsem kurva ani coura...  Jelikož mu nedám, tak mi je jasný že mi zase zahne.. (🙄) Přemýšlela jsem nad dopisem co jsem našla na rohožce před bytem. Kdo to tak mohl být? Cinknul mi mobil a já málem ztratila duši jak jsem se lekla.
Kuba: ,,Ahoj, Štěpán si teď dovedl nějakou holčinu do baráku prý o tom víš je to pravda? "
Nad tou zprávou jsem se jen pousmála bylo mi to hned jasné.
Já: ,,Hele nevím a je mi to jedno já s ním končím na dobro 😉" Napsala jsem mu a šla se projít. Upřímně něco k němu ještě cítím, ale tohle už je moc prostě to nedávám.. nejsem žádný stroj na jeho uspokojování a jestli si myslí něco jiného, tak je to smutný no. Já se nehodlám dál využívat, nehodlám dál donekonečna odpouštět jeho chyby jeho podvádění... Tohle už mu neprojde.
*
*
*
Večer
Nebyla jsem naštvaná, spíš překvapená že to udělal zas, že se nepoučil, že to pohřbil úplně celé do základů. Šla jsem do klubu se trochu odreagovat, trochu popít a taky se pobavit. Vešla jsem, zkontrolovali mi občanku, dali pásku a já se mohla jít bavit. Měla jsem na sobě černé legíny, bílé tílko a červenou kostkovanou košili. První drink jsem si platila sama, vodka s džusem, klasika. Další tři mi kupoval typecek co si nejspíš myslel že zaboduje.. Už mi chtěl koupit čtvrtej, ale měl smůlu, odešla jsem tancovat a tím se mu v davu ztratila. Tancovala jsem u pódia a furt na mě tak divně koukal DJ. Až jsem se skoro začínala bát. Pak ho vystřídal jinej DJ a ten co na mě koukal si mě nechal dotáhnout ochrankou. Ano, ochrankou. Jenže než mě tam dotáhli tak mi nechtěli říct co jsem provedla, samozřejmě že jsem se bála že mě chtějí vyhodit.. sice jsem nevěděla za co, ale obavy dělají svoje..
.  Ochranka mě dovedla do backstage kde byli všichni DJs co v ten večer hráli... Dozvěděla jsem se že ten DJ se jmenuje Sam, je dost milej a taak... Ale stejně to bude zmrd jako většina kluků..Sam byl moc milej a pohlednej klučina, ale nic mě k němu netáhlo. Dalo by se říct že byl nejvyspělej. Zvedla jsem se a odešla domu protože mě to už přestávalo bavit..
Doma byl Mates.,, Jdeš nějak pozdě ne? " zeptal se Mates.,, Se ti jen zdá..."  zamumlala jsem a šla se prevliknou do trička a kratasu na spaní.
*
*
*
*
*
Ráno
Ráno jsem se vzbudila a cítila jsem lehkou kocovinku.. Nečekaně.
Udělala jsem snídani a šla se koukat na telku.
Kolem půl 10 někdo zazvonil. Otevřela jsem a za dveřmi byl Vláďa.,, Ahoj, vypadáš hrozně.. " Řekl se smíchem.,,To vím i bez tebe" řekla jsem s ironickým smíchem.,, Co potřebuješ? " Zeptala jsem se a on se podíval do země.,, Viděl jsem Štěpána s nějakou blonckou..." řekl smutně ,, Tak mi to jdeš prásknout... " Řekla jsem s nezájmem ,, Budu upřímný... Spíš nechci aby jsi s ním byla.. Chci aby jsi byla semnou a nebo s Honzou a ano vím o tom.. Honza se mi s tím svěřil.." řekl posmutněle.. Nevěděla jsem co říct. Chtějí mě oba dva, s oběma se cítím dobře a já nevím kterého z nich...
(U toho oba dva a oběma si nejsem jistá😣 takže se kdyžtak omlouvám za chyby😅)
,, Aha.. Je milé a hezké že mě chcete oba, ale já mám tebe i Honzu ráda stejně.. " Řekla jsem se sklopenou hlavou. Někdo zazvonil.,, Ty ještě někoho čekáš?" Zeptal se Vláďa.,, Ne.. Však jsem tady nečekala ani tebe" řekla jsem se smíchem. Když jsem otevřela na chodbě stál Honza s obrovskou kyticí.

Taaaak po meeegaaa dlouhé době je tu další kapitola a mooc se omlouvám😣 měla jsem problémy s přihlášením

Jinak doufám že se kapitola líbila!!! Leiikk

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 10, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Jsi jen lhář!Kde žijí příběhy. Začni objevovat