Jsi jen lhář!

#4 Spolu

Šli jsme dolů. Radek se připravoval že něco řekne jenže... ,,Radku drž hubu..." Řekl Štěpán... Jen jsem koukala že to vážně udělal. Navečeřeli jsme se a koukli se na film. Pak jsme si šli lehnout. Spala jsem u Štěpána. Usnul dřív než já... Žádné povídání, nic prostě spal...
*
*
*
RÁNO
*
Ráno jsem se probudila dřív než ostatní. Rozhodla jsem se jim udělat snídani, rozhodovala jsem se mezi palačinkami nebo míchanými vajíčky?? Udělala jsem palačinky. Když jsem měla hotovo, šla jsem si udělat hygienu ,k dyž jsem vyšla z koupelny kluci už snídali. ,,Dobré ráno" řekla jsem. ,, Dobré..." Odpověděli sborově. Nad tím jsem se pousmála. ,,Tak já už půjdu..." Řekla jsem a byla skoro na odchodu. ,, Proč?" Zeptal se smutně Kuba. ,,Protože mám ještě práci a potřebuju ji dodělat.." řekla jsem. ,,Počkej hodím tě."Nabídl se Radek. ,,Ne to nemusíš..." Řekla jsem.Přišel za mnou Kuba a obejmul mně. Štěpán.. Ten nic.... ,,Tak ahoj" Řekla jsem posmutněle... Vyšla jsem před dům a šla směrem můj dům...
*
Když jsem došla domů tak jsem si dala sprchu a něco k jídlu. Hned jak jsem dojedla tak jsem se nudila. Tak jsem šla za Matějem do nemocnice. Dojela jsem před ní. U jeho pokoje bylo dost rušno doběhla jsem k pokoji a viděla že ho musí nahodit... Přestalo mu bít srdce. Zhroutila jsem se. Celý život mi proběhl před očima...

**SEN***
Přicházím domů na gauči sedí Matěj. ,,Mám tě rád, ale moje parta za nic nemůže to Sabina oni ne... Mám tě rád ségra." Řekl a já ho obejmula. ,, Mám tě rád" Řekl mi naposledy.
**Konec snu**

Probudila jsem se v bílém pokoji. Nemocnice. Přišla za mnou sestřička. ,, Máme pro vás špatnou a dobrou zprávu... Jakou chcete slyšet první??" Zeptala se sestřička nejistě.. ,,Tu špatnou a pak tu dobrou..." Řekla jsem a tušila jsem co mi řekne... Čekala jsem to nejhorší.. ,,Vaše auto má asi tak pět pokut za parkování a váš bratr se probudil." Řekla a já se radostí rozzářila. ,,To auto není zas tak špatný, hlavní je že brácha je vzhůru.. Můžu se za ním jít podívat?" Zeptala jsem se nejistě. ,, Jistě" Řekla a já šla za Matějem. Vešla jsem do pokoje. ,,Ahoj Matěji.." řekla jsem, obejmula ho a dala mu pusu. ,, Mám tě ráda, ale tohle mi už nikdy nedělej.." Řekla jsem s úsměvem a se slzami v očích. ,,Neboj neudělám" Řekl a já mu opět dala pusu na tvář. ,,Kdy budu moct jít domů?" Zeptal se. ,,No... To nevím zkusím se zeptat doktora." Řekla jsem a odešla za doktorem. ,, Dobrý den, chtěla bych se zeptat kdy budete propouštět Matěje Straku mého bratra..." Zeptala jsem se. Doktor se koukal do spisu Matěje. ,,No.. Mohl by jít domů už dnes výsledky má v pořádku, ale budete na něj dávat velký pozor." Řekl vážně a já přikývla na souhlas že rozumím. ,,Jistě že na něj budu dávat pozor ..." Řekla jsem s úsměvem. ,,Tady mi to podepište a může jít domů." Řekl a já podepsala reverz.

Taaaak další kapitola! Doufám že se líbí. Jinak se omlouvám že jsem ji vydala až teď 😅 tak trochu jsem zapomněla...
A zítra čekejte další kapitolu jako omluvu!❤
Díky Leík!