Táborová láska | LGBT

•//12//•

Hned, jak jsme dojedly jsme se chystaly do sprch. Sundala jsem si obvaz z ruky a vyrazila s ručníkem, mýdlem a šamponem v ruce za holkama. Po sprše jsem si ještě skočila pro fén.

Vyfénovala jsem si vlasy, vyčistila zuby a těšila se do postele. Na pokoji jsem si ještě znovu obvázala ruku a zalezla pod postel. Amy nás přišla uložit a my jsme zavřely oči. 

...

"Holky, vstávat, pořádně se oblečte a žádný baterky!" Vzbudila nás Amy, ale byla tak půlnoc. Všechny jsme se nevyspale vykymácely z postelí. "Proč nás probůh budí o půlnoci?" Zahuhňala Lisa ospale. "Já asi vím" Řekla Lola. "Nejsem si jistá, ale napadla mě stezka odvahy. A ta je tu prý hodně děsivá" Řekla mezitím co se oblékala.

"To ne... Já... Holky, já... Mezi námi jsem hrozný strašpytel." Řekla jsem s obavou "Neboj, půjdu s tebou. Nic se ti nestane" Usmála se Tessa a já zčervenala. "Nástup!" Zařvala Amy a my vyběhly na chodbu. Ještě nám kontrolovala kapsy, jestli nemáme baterky a odvedla nás k lesu.

Měli jsme chodit po dvojicích a když jsem uslyšela, jak před námi křičí i Edward a Charlie, naskakovala mi husí kůže. "Tesso, já mám strach" Řekla jsem. "Neboj se, všechno to jsou jen převlečení vedoucí" Uklidňovala mě a objala mě.

Tessa

Už jsme měly být na řadě. Chytla jsem Jennie ruku, která se hrozně třásla. A vyrazily jsme. Prvně jsme dorazily na rozcestí. Na jedné z cest stála postava v bilém, vlasy hozené přes obličej. Jen stála a zírala na nás. Tlukot srdce Jennie byl tak hlasitý, že jsem ho slyšela. V tom se k nám začala pomalu blížit. My se pomalu oddalovaly. V tom se po nás rozběhla.

Obě jsme zakřičely a utíkaly na druhou stranu. Když jsme jí utekly, chtěla jsem běžet dál, ale Jennie se zastavila. "Tess... Já chci pryč" Řekla vystrašeně. Sotva to dořekla, vynořil se na nás z příkopu klaun. S křikem jsme se na sebe natiskly a když se k nám začal blížit, rozběhly jsme se. Už jsem začínala být skoro stejně vystrašená, jako Jennie.

"Ať už jsme na pokoji" Řekla jsem. "Hele, tam jsou nějací lidé z našeho tábora!" Ukázala Jennie dozadu. Rozběhly jsme se za nimi a když jsme byly blíže, zjistily jsme, že to není tábornice.

Byla to rozcuchaná dívka s nožem v ruce. Strašidelně se smála a pobíhala sem a tam. "Pojďte si se mnou hrát!" Smála se. "Lalalalala" Zpívala si úzkým znepokojujícím hlasem. Jennie se na mě natiskla a neměla daleko k pláči.

Rychle jsme kolem ní proběhly až jsme došly k postavě s maskou. "Kleknout!" Řekla. My s Jennie jsme si klekly. Udělaly bysme cokoliv abychom mohly už zpátky na pokoj. "Hodné holky" Zasmála se pokladní z bufetu, když si sundala masku. "Když půjdete po téhle cestě, dojdete k zahrádce. Tak honem, vstávejte a utíkejte, než přijdou další" Zvedla nás

Byly jsme tak vystrašené, že jsme nebyly schopné říct ani "Děkuji" Nebo "dobrou noc". " To bylo příšerné." Řekla Jennie stále chvějícím hlasem. "To teda bylo. Ale už je dobře" Řekla jsem a pohladila jsem ji po ruce a když jsem si uvědomila, co dělám, radši jsem toho nechala. "A taky jsem už pěkně unavená, těším se do postele. " Dodala jsem.

Na pokoji jsme se převlékly zpátky do pyžam a lehly si. "Snad po tomhle všem usnu" Zasmála se Jennie, ale poznala jsem na ní,že se toho opravdu bojí. Lehly jsme si a jelikož jsem věděla, že je Jennie pořád oklepaná, objala jsem ji. Chci, aby se se mnou cítila v bezpečí.