Kocoure, neodcházej

140 12 3
                                    

Marinette

Vzbudila sem se okolo sedmý hodiny a kocour ještě spal. Potichu sem se zvedla a šla rychle za mámou. Zeptala sem se jí jestli by mě omluvila ze školy abych se postarala o kocoura. Máma mi odpověděla ,, No jasně, když to děláš pro kocoura tak jo.˝ obejmula jsem jí a šla do pokoje. Ale když sem se vrátila, kocour se snažil jít pryč. Přišla sem k němu ze zadu a obajmula sem ho.

 Přišla sem k němu ze zadu a obajmula sem ho

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Kocour

Ráno sem si všiml že Marinette odešla. Nevím proč ale využil sem situace a snašil jsem se odejít. Ale najednou mě někdo obejmul zezadu. Samozřejmě to byla Marinette. Stáhla mě do postele a chytla mě za krk. Zrovna jsme se líbali a  vtom přišla mamka Marinette. Trapas! Paní Dupain-Chengová se omluvila a zase odešla. Nevím co potřebovala ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Pokračovali jsme. Asi po hodině jsme si lehli a už jen odpočívali.

(Vím že to takhle u Marinette nevypadá ale to neřešme)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

(Vím že to takhle u Marinette nevypadá ale to neřešme)

Tak a tohle je konec další části. Zítra možná vyjde další. Mám už další dvě části vymyšlený a teď to jen napsat.

Petr

MarichatKde žijí příběhy. Začni objevovat