Marichat

S Pravdou Ven

Marinette

Už jsou to pomalu 3 měsíce co jsem neviděla kocoura. Chybí mi a ani nevím kde je. Teď tu jsem za berušku a prohlížím si noční Francii. Najednou jsem uviděla šedou limuzínu a došlo mi že to bude Agrestových. Takže jsem se rozhodla ji následovat a spatřila ty jeho vlasy. Mohla bych se v nich utopit.

Možná si říkat proč bych se v nich měla utápět, když mě odpálkoval. To prosté nejde ho přestat milovat. Měl otevřený okno od jeho pokoje takže jsem tam vlezla a čekala. Samozřejmě jako beruška protože jako Marinette mě už vidět nechce. Myslíme že bude rád když uvidí berušku protože minule byl rád.

Otevřel dveře a už mě viděl jak letím v jeho posteli. Udiveně se díval a skočil za mnou.

,,Ale ale kdo se nám vrátil?" zeptala jsem se s ironickým výrazem ,,Copak ty tady? Nemáš zachraňovat svět?"

Jak tak naproti sobě ležíme tak sem se začala víc a víc utápět v těch jeho smaragdových očích.

Adrien

Ty její oceánové oči. Ale všechno musela zkazit Nathalie. Najednou přišla do pokoje ale naštěstí se beruška stihla schovat pod postel ale bylo to o fous. Potom odešla a beruška se začala vyptávat na Marinette. Říkala že je její kamarádka a prej sem se s ní přestal najednou bavit. Odpověděl jsem jí na to že jsem se s ní vyspal a potom mě vyhodila.

,,Měl by si ji vyslechnout a zajít za ní. Teď hned." ukončila rozhovor a než jsem něco stihl říct tak byla pryč. Nezbylo mi nic jinýho než jít za Mari. Počkat... Vážně jsme řekl Mari? No nic.

Marinette

Zrovna jsem dorazila a za pět minut tady byl Adrien. Přišel nahoru a já spustila, ,,Adrienovi prosím odpusť mi to, byla chyba s tebou spát. Ne že by se mi to nelíbilo ale už někoho mám a nechci ho podvádět. Odpustíš mi? Prosím." podívala jsem se na něho smutným a upřímným výrazem.

Adrien

Obejmul jsem ji a zašeptal jsem jí do ucha ,,Odpouštím ti." tu její vůní a oči prostě miluju. Stejná jako beruška.

Počkat... už jednou jsem o tom přemýšlel ale budu muset jít za Mistrem Fu a promluvit si o tom.

,,Už musím jít tak se zatím měj." usmál jsem se a odešel.

,,Vítej kocoure, co potřebuješ?" seděl na koberci Mistr Fu ,,Hádám že víte kdo je beruška." zeptal jsem se a on jen kývnul na souhlas ,,Myslím že vím kdo je beruška ale nejdřív se chci poradit s váma." ukázal ať mluvím dál ,,Myslím že je to Marinette Dupain-Cheng." vzdychl si ,,Věděl jsem že tento den bude muset někdy nastat ale myslel jsem ale že Marinette odhalí tebe." ale v tu chvíli jsem jako kocour běžel za Marinette.

Marinette

Někdo byl na balkóně takže jsem ho otevřela a se strachem se tam koukla. Naštěstí tam byl kocour a už lezl ke mě ráno pro mě má prej překvapení takže se už nemůžu dočkat.

,,Co budeme dělat?" zeptala jsem se ,,Myslím že mám jeden nápad" a úchylně se usmál kocour. Potom si jen domyslete co se stalo, můžou to číst malý děti. Potom jsme si něco zahráli a v jedenáct šli spát. Čekal jsem až Mari usne a já pro sebe zašeptal ,,Zastrč drápky" a usnul. (nebo jak by napsala vášnivá spisovatelka nikoho neurážím) a upadl do říše snů i když jsem žádný neměl.

Ráno jsem slyšel Mari křičet. Ajaj asi se probudila a uviděla Adrien takže mě. Jen sem se usmál a políbil ji, snažila se odtrhnout a asi po minutě se jí to povedlo.
,,Co blázníš a kde je kocour?!" zeptala se s vražedným pohledem ,,Díváš se na něj beruško" znovu jsem jí políbila a až jí to došlo tak polibek prohloubila a začala spolupracovat. Jenže ono už bylo 8:26 a byla škola takže jsme museli přestat. Cestou do školy jsem jí vysvětlila jak jsem poznali že je beruška a potom jsme vešli do třídy. Naštěstí byla učitelka ve zborovně a my si sedli. Naneštěstí si nás všimla a my jí řekli že jsme zaslali. O přestávce hned začal výslech od Alyi ale Adrien to urychlil.

Adrien

Políbil jsem jí aby to bylo rychlejší a koukala na nás celá třída.

,,Co blbneš? Jsi normální?" řekla naštvaně Mari ,,Alespoň všichni ví že jsi moje a já jsem tvůj takže ani Chloe snad nebude otravovat." zašeptal jsem jí do ucha.