Chris

113 12 3
                                    

Jen pro doplnění Marinette je 17 a Adrienovi je 18

Adrien

,,Ahoj číčo" ani jsem neotevřel oči a už jsem věděl že je to Marinette... teda, myslel. Byla to beruška ale měla úplně stejnej hlas.

,,Breberko? Co tady děláš?"

,,Marinette mi řekla ať tě vzbudím a asi už stokrát jsem ti říkala ať mi tak neříkáš!" zněla docela naštvaně. 


Radši jsem už nic neříkal a vyhoupnul jsem se na balkón a z balkónu do uličky pro jistotku protože byl čas venčení pejsků, ale něco se stalo. Nebyl to padouch nebo něco podobnýho, byl za mnou pán se Samojedem (Plemeno psa) a očividně mě vyděl protože čuměl jak Bulhar do mlátičky. (Sorry ale mám rád Zdendu) Říkal jsem že je to magický trik ale asi jsem nebyl dost přesvědčivej protože utekl. Snažil jsem se na to zapomenout a potom jsem si šel koupit krojsanty. Do školy jsem zase přišel pozdě ale učitelka si mě nevšimla. 


Asi o tom nevíte ale dělám zkoušky na auto. Dneska mám v pět hodin večer závěrečky. Jo a mimochodem dneska k nám přišel novej kluk jménem Chris. Růžová hlava, pedoknír a neonově zelený oblečení. Ten teda vypadá... Seděl hned za mnou a cítil jsem jeho horkej dech na mim krku. Bylo to divný. Po škole jsem hned musel na ty zkoušky ale jak jsem už jel tu jízdu tak jak jinak tam byl padouch. Vsadím boty že to bude ten novej ve škole. Ten kterej mě kontroloval tak trval na tom abych to dojel. Řidičák jsem dostal a hned jsem šel za obří budovu autoškoly a tam řekl ,, Plaggu, drápky!". Došel jsem za beruškou která mi prozradila že to opravdu je Chris, říká si Megaman a je prej jako japonskej Ant-man. Takže se zvětšoval a zmenšoval. Až jsme ho porazily tak se beruška vyhoupla na budovu a já na ní zařval ,,Počkej!"

Beruška


Když na mě zařval tak jsem zastavila a ani neodpovídala a jen se na něj koukla.


,,Už se před tebou nechci skrývat, Plaggu zastrč drápky." Když to řekl tak mi došlo že se detransformuje a já se jen tak tak otočila a hned jsem se zhoupla pryč.


Co ho to napadlo? Zeptala jsem se Tikki a ta mi jen řekla ať se hned kouknu na zprávy TV Hovna. Když jsem se koukla tak jsem z toho omdlela protože odhalili kdo je v realitě černý kocour. Že prej ho uviděl nějakej pán když byl zrovna vyvenčit svého psa. Druhej den jsem se ptala mámi jestli nemůžu zůstat doma. Naštěstí mi to dovolila a já si to mohla promyslet. Psala jsem Adrienovi do školy ať se potom staví. Přišel ve čtyři hodiny odpoledne. Posadily jsme se na pohovku a já se hned zeptala na černýho kocoura. Říkal že se s ním zná a že ho viděl včera. 


,,Opravdu mi neřekneš něco víc?"


,,Ne, to je vše"


,,Adriene já vím že jsi černý kocour bylo to ve zprávách."

Obejmula jsem ho a on mě na oplátku taky. ,,Tobě to nevadí? Myslel jsem že mě nemáš ráda."


,,Naopak mám ale nemohla jsem se rozhodnout mezi tebou a kocourem. Teď už mám jasno. Nechceš tu přespat?"


,,Jasně to neodmítnu. Nekoukneme na film? Zrovna jsem si oblíbil Spider-mana tak co se kouknout na Paralérní Světy?"


,,Dobře"

Až jsme se dívali tak jsem se jen přitulila a v klidu si lehla a už jen odpočívala s mojí životní láskou.


Tak co? Jak jste se měli? Epizoda s 588 slovy je dobrá ne? Doufám že se vám tato kniha furt líbí a kdyby váš něco napadlo, můžete mi to napsat do komentářů. Tak se zatím mějte a u další epizody.

Petr


MarichatKde žijí příběhy. Začni objevovat