Mudbloods

Ranní Bradavice a Pobertové na scéně

Posadila jsem se na posteli a protáhla se. Bylo šest hodin ráno a do našeho pokoje sebi skrz závěsy probojovaly sluneční paprsky.

Rozhlédla jsem se po pokoji. Spala jsem v posteli, která stála metr od okna.
Leslieina postel byla vedle mé.
Pak tu další holku spící vedle Leslie, kterou jsem neznala.

A nakonec tu byly naše staré známé slonoložky....

Naštěstí ještě spaly, takže jsem neměla problém se nenápadně vypařit na snídani do Velké síně.

וו×

Zkoumavě jsem se zadívala na rozvrh, který mi dal profesor Kratiknot.

První hodinu jsou Dějiny čar a kouzel s Nebelvírem!
A to znamená, že tam bude i Alex... Ale i ten kluk, který mě s největší pravděpodobností nenávidí za to, že jsem ho pozvracela.

Ačkoliv jsem ještě měla tři čtvrtě hodiny času, vyrazila jsem do učebny, be které jsme měli mít svoji první hodinu.

Tak nějak jsem počítala s tím, že se ztratím v obrovském bludišti bradavických chodeb, ale překvapivě jsem během čtvrt hodiny učebnu našla, takže jsem mohla zvolit to nejlepší místo.

Poslední lavice, řada u okna, místo úplně u okna.

Sedla jsem si, a začala se kochat výhledem na sluncem osvícené bradavické pozemky.

....

Žáci se začali hrnout do třídy.

Bylo za pět minut osm a já jsem konečně mezi studenty zahlédla Lily, Alex, dvě holky, které jsem neznala a ti čtyři kluci, u kterých jsme chtěly původně sedět ve vlaku. Mezi nimi byl pochopitelně i ten, kterého jsem poblila.

V těsném závěsu za nimi šly i moje spolubydlící.

Leslie si sedla za Lily, ostatní moje spolubydlící si posedaly k sobě.

Ty dvě neznámý Nebelvírky si sedly spolu za Lily a Leslie.

,,Ahoj," vyrušil mě z přemýšlení veselý hlas.

,,Ahoj," usmála jsem se na Jamese.

(Mezitím si Alex sedla vedle toho hezouna z vlaku a Poblitý si sedl s nějakým tlustým klukem.)

Než jsme ale začli vést nějaký pořádný rozhovor, vplul do třídy pan (duch) profesor Binns.

Začal svůj výklad a bětšina třídy včetně mě si dělala poznámky.

Po prvních patnácti minutách to skoro všichni vzdali.

,,Hej, Kath," dloubl do mě James loktem.
,,Neruš!" zasyčela jsem a dál si psala každé Binnsovo slovo.

,,Dáš mi to pak opsat?" zeptal se a já nespokojeně zavrčela.

,,Buď zticha!" procedila jsem skrz zaťaté zuby.
Jestli tohle budu muset trpět každou hodinu, půjdu se radši zastřelit.

Zbytek hodiny probíhal v naší lavici až podezřele dobře.

Když zazvonilo, otočila jsem se a vedle sebe spatřila Jamese spícího na učebnici, což je mimochodem dost tlustá knížka.

,,Jamesi!" budila jsem ho. Spal dál a něco si ve spánku zamumlal, ale já jsem tomu nerozuměla.

,,JAMESI!!" vřískla jsem mu do ucha, načež sebou vyděšeně škubl a skončil s obrovským zaduněním na zemi.

Ten hezoun z vlaku, Poblitý a Kulička dostali totální záchvat smíchu. Po chvíli sr k nim přidala i Alex.

Pomohla jsem mu na nohy.

,,Co teď vlastně máš za hodinu?" zeptal se Ten hezoun z vlaku.

Podívala jsem se do rozvrhu.

,,Lektvary s Mrzimorem," odpověděla jsem nezaujatě.
Navázala jsem oční kontakt s Poblitým, což byla obrovská chyba.

,,Ty jsi ta-"

,, Kathleen Williamsová, těší mě," vyhrkla jsem rychle a křečovitě se usmála.

Taky si říkám, že vydávám kapitolu nějak brzo...
Snad se vám líbila!

Arwen