Mudbloods

Moudrý klobouk a nové přátelství

Pohled Kathleen, před Velkou síní

Stáli jsme před velkými dubovými dveřmi.

Před námi stála ta ženština, která onehdá přišla k nám domů a nazvala mě a Alex mladými dámami.

Během profesorčina proslovu se ke mě přitočil ten rozcuchanec a jelikož jsem stála úplně vzadu, mohl na mě víceméně nerušeně mluvit, což mě děsně vytáčelo, poněvadž mě vyrušil z mých myšlenek.

,,Ahoj," pozdravil mě a docela přátelsky. Připadal mi celkem možná sympatický, ale podle pár vteřin ho nemůžu soudit, ne?

,,Čau," zamumlala jsem tak, aby to slyšel jen on, a ne McGonagallová před námi.

,,Jsem James Potter," podával mi ruku a bylo vidět, že se rád seznamuje.

,, Kathleen Williamsová, těší mě," potřásla jsem nabízenou rukou a v tu samou chvíli nás profesorka pustila velkými, krásnými dubovými dveřmi do Velké síně.

Byla to nádhera.
Úžasné, krásné, veliké a všechno další.
Byly tu čtyři kolejní stoly a jeden pro učitele, který stál na nízkém pódiu.

Přesně pod pódiem stàla trojnožka a na ní byl Moudrý klobouk.

Profesorka udělila instrukce. Něco, že až řekne naše jméno tak si máme sednout na stoličku a ona nám nasadí na hlavu Moudrý klobouk, který nás následně zařadí do jedné ze čtyř kolejí - Nebelvír, Zmijozel, Havraspár a Mrzimor.

Pak začala vyvolávat jména a klobouk začal konat svoji práci.

,,Abble Thomas"
,, Mrzimor!"

A tady nastal rodokmen Blackovic famílie.

,,Blacková Bellatrix!"

A já si myslela že horší afro než já už nikdo mít nemůže...

,,Zmijozel!" vřískl klobouk a Trixie hrdě odkráčela ke stolu své koleje.

,,Blacková Narcissa!"

,,Zmijozel!"
Narcissa nevypadala nadšeně, ale rychle to skryla za hraný úsměv.

,,Black Regulus!"

,,Zmijozel!"

Tohle radši nebudu komentovat.

,,Black Sirius!"
Z davu vystoupil ten dlouhovlasej hezoun z vlaku.

McGonagallová mu nasadila na hlavu Moudrý klobouk, který vykřikl něco, co snad nikdo z přítomných nepobral.

,, Nebelvír!"
Fajn, to je divný.
Celá famílie je ve Zmijozelu, jen on je Nebelvír.
Nevypadalo ale, že by mu to vydilo. Naopak, blaženě se usmíval a hrdě kráčel ke stolu své koleje, která nejistě tleskala.

Potom přišla jména, která mi nic neříkala.

Potom se ale ozvalo:

,, Evansová Lily,"
,, Nebelvír!" vřískl klobouk a James vedle mě nemohl z Lily spustit oči.

A představte si, ten kluk, kterýho jsem poblila byl taky v Nebelvíru.
Tam kdybych se dostala, tak z toho mám doživotní traumata.

Ty holky z vlaku, který neustále něco mlely o slonovi jak se jistojistě vys*al skončily v Havraspáru.

,,Orwellová Leslie!"

,,Havraspár!"

,,Potter James!"

,, Nebelvír!"

Pak dlouho nic zajímavýho.

Už jsme tam stáli jenom tři; já, Liv a nějakej kluk.