Krátké strašidelné příběhy: Příběh 1

Příběh 39 - lykantropie

Vlkodlak z Bedburgu

V 16. století žil v okolí německého Kolína muž jménem Peter Stumpp (někdy jinak nazýván též Stube), známý jako vlkodlak z Bedburgu. Ve vlčí podobě údajně zavraždil řadu dětí a několik těhotných žen a pojídal je. V roce 1589 mu po drsném a brutálním mučení sťali hlavu a jeho tělo i s hlavou upálili.

 

Jean Genier

"(Pozor, nepleťte si s Gillesem Garnierem, nejsou spolu vůbec příbuzní a ani se nikdy nepotkali)"

Kolem roku 1590 žil ve Francii Jean Genier. Byl to mladý hoch a živil se jako pasák. Tvrdil, že zabijí malé děti, přičemž je převlečen do vlčí kůže.

Tu prý spolu s kouzelnou mastí dostal od tajemného muže z lesa v černém oblečení. Jeho oběti se nikdy nenašly a podle soudců si všechno vymyslel. Soud ho roku 1603 zprostil žaloby, ale pro jistotu ho jako slabomyslného zavřel doživotně do kláštera. Mladík po několika letech "v zajetí" zemřel.

 

Bestie z Gévaudanu

Kdysi řádil ve jižní Francii v oblasti Gévaudanu tajemné zvíře. Zavraždilo více než 100 lidí. Svědci, kteří jeho útok přežili, nejčastěji popisují tuto bestii jako obrovského psa s narudlou srstí, mohutným tělem, ocasem a silnými tesáky. Dodnes nikdo neví co byla bestie vlastně zač. V letech 1764-1767 zaútočila bestie celekm 210krát a zabila více než 100 lidí, vetšinu z nich částečně sežrala. Král i místní francouzské úřady zvali a posílali do Gévaudanu lovce i znalce přírody. Panika, která zachvátila celou oblast, vyústila v největší masakr vlků v historii vůbec. Vlci z jižní Francie úplně vymizeli. Útoky se však stále opakovaly. Roku 1765 sice lovec vyslaný Ludvíkem XV. zastřelil jakéhosi obrovského vlka, ale vraždění neustávalo. V 1765 dvanáctiletý pasáček skotu, který pásl stádo se svými kamarády, prý útok přežil. Kamarádi i pasáček se prý totiž vybavili dlouhými holemi s dýkou či nožem přivázaným na konci, a do Bestie bodali tak dlouho, dokud neutekla. Při výslechu chlapec tvrdil, že se nejednalo o zvíře, ale o "prokletého člověka" posedlého ďáblem, kterého "zde všichni dobře známe". Jiný chlapec vypovídal, že "zvíře" uteklo po dvou nohách a drželo si tlapou poraněné břicho. Další svědek prý viděl na břiše bestie knoflíky. Řádění bestie ukončil až místní lesník Jean Chastel, který ji roku 1767 zastřelil. Zvíře zabité stříbrnou posvěcenou kulkou prý vypadalo jako obrovský kříženec dogy a chrta (možná se jednalo ve Francii o tehdy neznáme plemeno irského vlkodava). Chastel poslal její kůži to královského paláce. Bestie byla vycpána a vystavena na královském dvoře. Před sto lety se však vyhodila při úklidu, kvůli špatnému stavu. Z Chastela se ale žádný hrdina nestal. Podle mnohých měla on i jeho rodina na řádění nějaký podíl. Pravdou je, že se po jejím zastřelení Chastelovi zratili oba synové. Lidé se osamělému lovci vyhíbali. Po jeho smrti sousedé dům spálili, spáleniště posypali solí a pokropili svěcenou vodou.