Krátké strašidelné příběhy: Příběh 1

Příběh 44 - Jeff the killer

Jeff zabiják je temná postava ze stejnojmenného příběhu. Původně to byl mladý a tajemný psychopat, který brutálně zbil trio tyranů. Randyho, Keith a Troye. Tato trojice tyranů si Jeffa a jeho bratra Liu vyhlédla ihned potom, co se nastěhovali do města. Jeffovo bratr Liu vzal vinu na sebe a byl zatčen, načež poslán do vězení. Jeff kvůli tomu propadl depresi. Později na večírku se tyrani chtěli Jeffovi pomstít a zaútočili na něj. Jeff je všechny zabil, ale než zemřel Keith, jeden z tyranů, stačil ještě Jeffa pocákat bělidlem a zapálit. Během tohoto boje byla Jeffova mysl natrvalo poškozená.

Když se Jeff probral, zjistil, že leží v nemocnici. Když mu byly sundány obvazy, ukázalo se, že má znetvořenou tvář. Jeho tvář byla strašidelně bledá s jasně červenými rty. Jeff řekl, že se mu jeho obličej líbí a začal se hystericky smát. Doktor si myslel, že Jeffovo chování jsou jen účinky léku proti bolesti a nechal Jeffa i s jeho rodinou (včetně Liu, který byl propuštěn) odejít domů.

Později té noci, Jeffova matka zjistila, že Jeff si vyřízl ústa od ucha k uchu, aby si vytvořil permanentní úsměv. Také si spálil oční víčka, aby vždy mohl vidět svůj obličej. Když to viděla, okamžitě běžela za manželem, aby mu řekla, že jejich syn je úplně šílený a potřebuje usmrtit. V tom Jeff přiběhl do ložnice a oba rodiče ubodal k smrti. To probudilo jeho bratra Liu a když otevřel oči, hleděl do Jeffova hrůzného obličeje. Jeff řekl: "Jen jdi spát" a zabodl mu nůž do těla.

O něco později se ve městě objevil "Zlověstný neznámý vrah", který chodil na své vražedné cesty po městě. Chlapec, který měl to štěstí a přežil útoky, popsal vraha jako muže s nelidsky bledou kůží, ohavným úsměvem a zlověstnými, neustále otevřenými oči. Když se chlapce pokusil zabít, řekl mu jen: "Jdi spát".

Novinová zpráva:

ZLOVĚSTNÝ NEZNÁMÝ VRAH JE STÁLE NA SVOBODĚ

Po týdnech nevysvětlitelných vražd je zlověstný vrah stále na vzestupu. Bylo nalezeno jen velmi málo důkazů, ovšem policie získala svědectví malého chlapce, jež tvrdí, že krvavé útoky přežil a statečně vypráví svůj příběh.

"Měl jsem zlý sen a probudil jsem se uprostřed noci," říká chlapec, "všiml jsem si, že z nějakého neznámého důvodu bylo mé okno otevřeno, i když si pamatuji, že jsem ho před spaním zavíral. Vstal jsem a šel ho znovu zavřít. Poté jsem si lehl zpět do postele a pokoušel se usnout. Měl jsem ale nepříjemný pocit, že mě někdo pozoruje. Podíval jsem se vzhůru a leknutím vyskočil z postele. Tam v malém paprsku světla, jež pronikal mezi záclonami jsem uviděl dvě oči, vůbec se nepodobaly lidským...byly malé, zlověstné a černě ohraničené a...prostě mě to vyděsilo. A když jsem viděl jeho ústa, byla rozříznutá od ucha k uchu a na nich byl nasazený hrůzostrašný úsměv, hrůzou mi stály vlasy. Ta postava tam prostě jen stála a dívala se na mě. Zdálo se mi, že to trvá už celou věčnost, ale poté na mě promluvil. Jednoduchá věta, ale řekl to takovým tónem z něhož jsem usoudil, že to je šílenec."

 

Řekl: "Jdi spát." Začal jsem křičet, ale byla to chyba, protože právě můj výkřik ho na mě poslal. Vytáhl nůž a namířil s ním na mé srdce. Skočil na mou postel a chtěl mě bodnout. Já kopal, mlátil kolem sebe, snažil se ho srazit pryč. V tom do mého pokoje vlítl táta. Ta zlověstná postava po něm vrhla svůj nůž a ten se mu zabořil do ramene. Nejspíš by ho i zabil, kdyby náš soused nezavolal policii.

Policie přijela na parkoviště a okamžitě běžela ke dveřím. Muž se otočil a rozběhl se chodbou. Zaslechl jsem ránu, jako když se rozbíjí sklo. Když jsem vyšel ze svého pokoje, uviděl jsem, že vrah proskočil oknem na konci chodby. Podíval jsem se z něj a viděl jsem, jak mizí v dáli. Ale něco vám řeknu, nikdy nezapomenu na ten obličej. Na ty chladné, uhrančivé oči a na ten psychotický úsměv. Tyto vzpomínky nikdy neopustí mou hlavu.

Policie stále pátrá po tomto vrahovi. Pokud někde zahlídnete někoho, kdo se podobá popisu v tomto příběhu, okamžitě se obraťte na místní oddělení policie.