Why do good boys like bad guys?(Fack cz)

#11

„No víš už se ke mě něco dostalo."řekl jsem a podíval se dolů.„Co? Co jí řekl?"podíval se na mne vyděšeně. Posadil jsem se na postel a pohledem naznačil ať si sedne vedle. Odložil si batoh i mikinu a posadil se.

„Prý si mu řekl že jsi gay."řekl jsem opatrně s upřeným zrakem na něj.„Aha."odpověděl jakýmsi zvláštním tónem který u něho nebyl obvyklý.„Mno tak to je ta jediná věc kterou si nevymyslel..."dodal skoro neslyšne. Sklopil pohled dolů a po tváři mu stekla první slza po které následovalo celé slzavé udolí.

Chtěl jsem ho obejmout. Tak moc. Nebyl jsem si jistý jestli je ta správná chvíle. Udělej to! proběhlo mi hlavou.Takové dilema. Nemohl jsem se dívat na to jak pláče prostě ne. Přisedl jsem si k němu blíže a objal ho. Nejdříve jen zmateně zamžikal ,ale nakonec objetí opětoval. Zavřel jsem oči a nasál vůni cigaret z jeho trika.

Když jsem se odtáhl nastal opět ten magický moment kdy jsme jeden druhému hleděli do očí. Jenže tentokrát to bylo jiné...lepší...Nemohl jsem se odtrhnout. Jen tak jsme tam seděli a koukali tomu druhému do očí.

Než jsem si uvědomil situaci byli jsme u sebe sažmoc blízko. Cítil jsem z jeho dechu cigarety. I když jsem kouření nesnášel tak u něho to bylo úplně něco jiného. Ať už to bylo triko,mikina či jeho dech bylo to vše ve svém způsobu vzrušující.

Když se naše rty setkaly v břiše mi poletovalo milion malých motýlků. Jeho rty jemné,měkké a plné. Každá holka by mu je záviděla.

Finn se odtáhl.„To jsem dělat neměl...promiň neměl jsem já-" „A kdo říkal že jsi to dělat neměl?"odvětil jsem tiše. Koutky mu vyskočily do širokého úsměvu. Políbil mě znova. Tentokrát vášnivěji.Polibek jsem opětoval. Ruce jsem mu položil za krk a on ty svoje na mé boky. Nechtěl jsem aby tohle někdy skončilo.

Myslel jsem že zas plácne nějakou kravinu když se z polibku odtáhl. Ale on nic neřekl. Ruku mi položil na tvář a pohladil ji. Začervenal jsem se a odvrátil zrak.„Ani nevíš kolikrát už jsem tohle chtěl udělat. Jen na chvíli se dotknout tvého obličeje."řekl z ničeho nic. „Vím." odvětil jsem. Natáhl jsem ruku a dotkl se jeho rtů.

Prohlížel jsem si teď všechno z tak blízké vzdálenosti že jsem tomu skoro nemohl uvěřit. Pihy okolo nosu,vystouplé lícní kosti,čelist a ohryzek. Všechny tyhle věci byly tak dokonalé. Neodolal jsem a kousl se do rtu.

Finn zbystřil jakmile se rozezvonil jeho mobil. „Sakra já musím domů. Zapomněl jsem." Můj úsměv sklesl.„Promiň." řekl když uviděl že jsem posmutněl. „Budeš se zítra tvářit jakoby se nic nestalo že?"řekl jsem a sklopil pohled.Možná jen dělal že mě neslyšel nebo mě možná doopravdy neslyšel. Přišel ke mě a políbil mě na čelo. Zmateně popadl svůj batoh,zamával mi a zmizel z dveří mého pokoje.

Tak ať máte to pondělí hezčí♥