#21

819 74 8

od justaquinn3

od justaquinn3

Všechno tohle bylo tak krásné ,ale to jsem ještě neměl tušení co mě čeká doma.

Dorazil jsem domů poměrně pozdě a to vůbec ničemu nepomohla. „Jdeš pozdě! Kde jsi byl?"vyšťekl táta.„N-na obědě byla fronta." „Tak to máš jediné štěstí."řekl hořce. Do ruky si vzal lahev piva a odešel kam jinam než do obýváku.

Z kuchyně se vynořila mamka. Jako vždycky se na mě usmívala ,ale já jsem poznal že je něco špatně. Trochu urychleně mne chytka za ruku a odtáhla mne do pokoje. „Chci si jen promluvit. Ale né před tátou." „Já o tom nechci mluvit.." „Ale to musíme. Když to udělááme teď už se s tím pak nebudeš trápit. Věř mi." Lehce se usmála a položila mi ruku na tvář.

„Je to pravda? To co je na te skřínce."optala se opatrně. Neodpověděl jsem a jen jsem kývl.„Ale z toho si nic nedělej. Já tě mám pořád ráda ,ale spíše tady jde o to kdo to napsal. Máš tušení kdo to byl?" „Ne." „Jacku podívej se mi do očí. Víš to nebo ne?" Nemohl jsem jí lhát do očí proto jsem neodpověděl.„No dobře. Ale věř mi že tak či tak se to řešit bude."

Na konec dodala nepatrný úsměv. Políbila mě na čelo a ladnou chůzí odešla z pokoje. Když se zacvakly dveře svalil jsem se na postel. Jeadena jsem nemusel a on mě taky ne ,ale přece jen to byl pořád Finnův kamarád. Jasně asi teď nebudou spolu v pohodě ,Le jsem si téměř jistý že se za chvilku přátelit budou.Nemohl jsem to na něj říct.

Hned potom jsem si volal s Rey. Videohovorovali jsme více než tři hodiny. Musel jsem jí říct všechny moje pocity a všechno okolo a i tu záležitost s mamkou. Připadal jsem si jako holka. Rey mě poslouchala a se všemi nejasnostmi mi pomohla. Lepší kamárdku jsem si nemohl přát.

Já s tímhle nejsem ani trochu spokojená. Doufám že se vám to líbi protože mě se to vůbec nelíbí😅❤️