Ty se mračíš, já se mračím,
mraky nad hlavou nám plynou.
Já jsem bílý a ty černá,
ty chceš černou a já bílou.
Nezvládáme sami sebe, nezvládáme žít.
A tak já ti, i já sobě, jsem už jen pro smích.
Ty jsi bílý a já černá.
Jeden jsme, však ve dvou,
marně čekám, až přijde den,
kdy se barvy servou.
YOU ARE READING
Pokusy o poezii
PoesíaObčas si myslím, že mě přepadne múza a tak píšu poezii... většinou je to reakce na události nebo osoby, který výrazně ovlivnily můj život. Nejedná se určitě o žádná hodnotná díla a v rámci literární teorie by snad ani nešla žádná z těch básniček uc...
