Jeho výraz byl stále nečitelně chladný, ale něco jakoby se v jeho očích změnilo.
,,Jestli ji kryješ, tak se nedožiješ dalšího rána" zasyčel tichou výhružku a chystal se odejít.
Ironicky se uchechtla: ,,Proč si myslíš, že bych kryla někoho, kdo mi způsobil tak obrovskou bolest, otče."
Svaly se mu automaticky napnuli. Hned na to se však uvolnil.
,,Jak dlouho to víte ?" zeptal se tvrdě.
,,Už nějakou dobu. Od toho, co jsem ji umučila. Řekla mi všechno co jsem chtěla vědět" odpověděla s ledovým klidem.
Pozorně si ji prohlédl. Svým vzezřením nepřipomínala chladnokrevnou vražedkyni, ale prázdnota v jejích očích říkala opak.
ČTEŠ
Říkali jí Kontrast {1}
FanfictionNecítím vinu. Nemám výčitky. Jsem vrah. Vím, že mě čeká trest smrti. Oheň a voda. Nemohou spolu žít. Ne v jednom těle. Nezasloužím si být tvou dcerou. Cítím tvůj strach. Je mrtvá. Nejsem psychopat. Jen mě nikdo nenaučil citům. Umírám. Ale každ...
