Oba muži stáli. Lorelei asi třikrát otočila hlavou, aby se o tom ujistila. Byli od sebe tak deset metrů. Ona se nacházela přibližně v prostřed.
Postavila se znovu ma chatrné nohy a opřela se rukou, aby udržela stabilitu. Podívala se na Clinta a řekla slaboučkým hlasem: ,,Nechte mě prosím být."
Oba muži zaznamenali, že ta žena, bezcitná mrcha (jak ji nazvala při tom útoku na Stark tower Natasha) má v očích slzy.
Střídavě se na oba dívala, ale zdálo se, že ani jeden jí nehodlají ustoupit. Jedna horká slza jí stekla po tváři.
Tohle je konečně konec, pomyslela si věcně.
Pro marvelka_
Jinak, taky nemůžete spát ?
ČTEŠ
Říkali jí Kontrast {1}
FanfictionNecítím vinu. Nemám výčitky. Jsem vrah. Vím, že mě čeká trest smrti. Oheň a voda. Nemohou spolu žít. Ne v jednom těle. Nezasloužím si být tvou dcerou. Cítím tvůj strach. Je mrtvá. Nejsem psychopat. Jen mě nikdo nenaučil citům. Umírám. Ale každ...
