Kráčela svižně okrajovou částí města směrem k místnímu kostelu.
Hned při vstupu do prázdného kostela si začala potichu přeříkávat část svojí oblíbené modlitby: ,,Svatá Mario matko boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší. Amen."
Prošla skrz celým kostelem směrem ke zpovědnici. Chodila sem pravidelně každou neděli vždy hned po otevření. Byl to její zvyk už od té doby, kdy se stala vražedkyní na zavolání.
Usedla do zpovědnice a zatáhla za sebou závěs.
,,Odpusť mi otče, neb jsem zhřešila" promluvila tiše k otci, který na ni pravidelně čekával.
,,Vypovídej se, dcero moje" řekl k ní vlídným hlasem.
ČTEŠ
Říkali jí Kontrast {1}
FanfictionNecítím vinu. Nemám výčitky. Jsem vrah. Vím, že mě čeká trest smrti. Oheň a voda. Nemohou spolu žít. Ne v jednom těle. Nezasloužím si být tvou dcerou. Cítím tvůj strach. Je mrtvá. Nejsem psychopat. Jen mě nikdo nenaučil citům. Umírám. Ale každ...