Camp or death?

3. Vražda?!

Šly jsme do naší chatky a Emily se k nám přidala. ,,Tak co teď budem tedy dělat?" Emily si dala ruce kolem mých a Summerných ramen. ,,Můžem jít za klukama ne?" Summ měla úsměv na tváři a cupitala vedle nás. ,,Nevím, když ty půjdeš za klukama, já ale zůstanu v chatce nebo se půjdu projít." S těmito slovy jsem se podívala na Summ a té koutky trochu sklesly. ,,Promiň Summ, ale já se teď mezi kluky nechci úplně tlačit." Použila jsem na ni omluvný úsměv a ona to pochopila. ,,A co ty Emily?" Emily si z nás sundala ruce a nechala je vyset podél těla. Já i Summ jsme se na ni podívaly a čekaly co vysloví. ,,No možná jo." Summ na ni udělala psí kukadla a mě to rozesmálo. ,,No, tak jo. Půjdu s tebou Summ." Hned se Summ opět na tváři objevil široký úsměv a malé jiskřičky v očích. ,,Super. Půjdem hned ne?" Emily jí na to jen přikývla a zrovna jsme přišly k chatce. Vešly jsme dovnitř a já si sedla na svoji postel. Holky se šly převléct a poupravit. Já si vzala do ruky mobil a chvilku projížděla všechny možné sítě.
***
Po asi půl hodině holky odešly a já zůstala sama. Projíždění sítí mě už přestalo bavit a do čtení poviné literatury se mi nechtělo.
Rozhodla jsem se, že tedy půjdu ven. Aspoň budu chvilku sama a na čerstvém vzduchu. Trochu jsem si pročesala vlasy hřebenem a vzala si mobil s moji oblíbenou černou koženou bundou. Venku už byla dosela tma a taky chladno. Jo je léto a je chladno. Divný. Zamkla jsem chatku a přemýšlela kudy se vydám. Kousek byl menší les, tak jsem si řekla, že půjdu podél něho. Z pár chatek se ozýval hlasitý smích a já se vydala do tmy. Šla jsem u kraje lesa a párkrát se objevil nějaký ten trochu strašidelný zvuk.
Zašustilo křoví a mě to donutilo se zastavit. Chvilku jsem tam koukala a snažila se zjistit co to bylo. Najednou jsem měla někoho těsně za zádama. Ten dotyčný měl na mých bocích své ruce a mě napadl kdo to může být. Ten idiot. ,,Čus koťe. Co ty tu, tak sama?" Prudce jsem se k němu otočila a jo, byl to ten idiot. Vytrhla jsem se mu a, tak jsem byla volná. ,,Nazdar, co furt ode mě chceš?" Stoupla jsem si vzpřímeně a založila si ruce na prsou. On se tomu zasmál a popošel kousek blíž. Zůstala jsem na místě, protože nechci, aby si myslel, že se ho bojím. ,,Víš co jsem ti slíbil ne?" Nad tím jsem jen protočila oči a snažila se mu nedívat do obličeje. Zničeho nic se rozesmál a já trochu nadzvedla obočí. V tu chvíli na mě někdo z lesa vyskočičil a já samozřejmě vykřikla. Chtěla jsem se na toho kdo na mě skočil, otočit, ale nešlo to. Držely mě silné mužské ruce a já se nemohla pomalu ani hnout. Ten idiot se přestal smát a přišel ke mně blíž. ,,Tak a naše malé a hezké koťátko bylo chyceno." Měl široký údměv a už teď ho začínám nesnášet. ,,Pusť mě ty hajzle!" Vykřikla jsem na něj a chtěla se osvobodit z toho silného sevření. Už mě ta místa, kde mě držel ten druhý, docela bolela. ,,Ne ne ne, buď hodný koťátko a nic se ti nestane." Měl před mým obličejem ukazováček na důraz jeho slov. ,,Na to zapomeň. A neříkej mi koťátko ty jedno hovado!" Je mu trošku sklesly koutky. Jeeej. Takže bod pro mě. ,,Tony, vem ji. Bude se nám hodit na hodně věcí." Ten Tony mě opravdu vzal a ignoroval moje kopání i hodně sprosté nadávky. Ten hajzl šel před námi a něco si mumlal. V tom se Tony zhroutil k zemi a já s ním. Hajzl se na nás otočil a šel rychlým krokem ke mně. ,,Ty debile máš ji nosit a ne se tu válet, jak lejno!" Zařval a já se ho už trošku začala bát. Rychle jsem pohled otočila na Tonyho a to co jsem tym viděla, mě vyděsilo ještě víc než ten hajzl. Tony tam ležel s hlubokou krvavou ránou na krku! ,,Ty jedno pako! Tak už konečně vstaň!" Nechtěla jsem se na toho hajzla, co nadával teď mrtvému Tonymu, podívat. On naštvaně k nám přišel a když uviděl mrtvého Tonyho, byl ještě víc naštvaný. Přiznávám se, že jsem se ho fakt dost bála. ,,Ukaž se! Já vím, že tu jsi!" Zakřičel do lesa a mě přitom oblétla husí kůže. ,,A ty, ty pojď se mnou!" Vzal mě hrubě za paži a já chtě nechtě musela jít. Táhl mě kdoví kam. ,,Pušť mě ti říkám!" ,,Ne! Jsi teď moje! Jenom moje!" What?! Co to sakra mele?! Nikdo neřekl, že jsem jeho! Snažila jsem se mu vykroutit, ale on mě dost pevně držel. ,,Ne nejsem a nikdy nebudu!" Najednou mi v hlavě prolítl nápad, jak se mu vytrhnout. Summ jako malá dělala karate a já ho s ní vždy ráda cvičila. Takže těch pár triků na sebe obranu umím. Jen je nepoužívám. Podařilo se mi ho kopnout do zad a on zakolísal. ,,Ty čubko! Nebudeš do mě kopat!" On se na mě otočil a já ho kopla do břicha. Pořád jsem se snažila si uvolnit ruku z jeho sevření až se mi to nakonec podařilo. Co nejrychleji jsem se od něj rozeběhla. ,,Ty zmrdaná čubko!" Zařval na mě a nejspíš se i za mnou rozeběhl. Běžela jsem ze všech sil směrem tábor. ,,Nech mě být!" Zařvala jsem nazpatek na něj a přitom dávala pozor na cestu. Už jsem se musela pořádně nadechnout. Najednou jsem neslyšela žádné dupaní a frkání za zády. Zpomalila jsem tedy a s odvahou se za sebe podívala. On tam nebyl! Kde sakra je?! Chtěla jsem se opět rozeběhnout, ale v tom jsem na krku ucítila něco ostrého. Vykřikla jsem bolestí a přitom se mi trochu podlomila kolena. Po kůži se mi linula má krev. Poznala jsem toho hajzla. To on byl zakouslý do mého krku! Nechápala jsem vůbec nic z toho. Krve mi ubývalo a ubývalo. Chtělo se mi omdlít. Oči se mi zavíraly, když v tom mě pustil a já padala k zemi. Už jsem cítila, že dopadnu na studenou travnatou zem, ale někdo mě zachytil. Neměla jsem už sílu ani vydat hlásku. Pomalu se mi zavíraly oči. Ta osoba mě jemně položila a pak jsem na svých ústech ucítila něco teplého a tekutého. Něco se mi z toho dostalo do žaludku a já chtěla, aby to už přestalo. Zvedla jsem hlavu, abych se podívala na tu osobu, ale neviděla jsem moc dobře, tak jsem ji nepoznala. Po chvíli to zmých úst zmizelo a ta osoba mě zvedla do náruče a někam mě nesla. Nevim proč, ale cítila jsem se u toho dotyčného v bezpečí.