1. Začátek

302 16 0
                                    

,,Nino? Posloucháš mě?" Zeptala se mě mamka sedící vpředu auta vedle taťky. ,,Nino!" Vyndala jsem si tedy sluchátka z uší, abych ji slyšela. ,,Promiň, co jsi říkala?" Mamka si povzdechla a otočila se za mnou do zadu. ,,Jen, abys tam nedělala nějaký kraviny. Jasný?" Protočila jsem očima a opět se na mamku koukla.
,,Neboj mami. Nic se tam nestane." Uklidnila jsem ji a přidala k tomu i úsměv. ,,No dobře. Já jen, aby nám třeba po dvou dnech nezavolali, že se ti něco stalo." ,,Bože mami. Nejsem už malá holka, co si nechá hned všechno líbit. Tati, řekni taky něco?" Mamka se otočila na řídícího taťku a obě jsme čekaly co řekne. ,,Hele Nino, řeknu jen tohle. Já a mamka prostě nechceme, aby se tam něco nehezkého stalo. A víme, že už nejsi dávno malé dítě." ,,No dobře. A navíc tam bude Summ." (Summer). ,,Dobře, tak toho už necháme ne?" Přikývla jsem a opět si dala sluchátka a otočila se k okénku.

Po hodině cesty.
Zastavili jsme na malém parkovišti, kde už bylo spoustu aut. Jedno jsem ihned poznala. Bylo to auto Summ. Mobil jsem schovala do kapsy džínových kraťas a vylezla z auta. I rodiče vystoupili. Z kufru auta jsem si vzala své tašky a čekala na rodiče. ,,Máš všechno?" ,,Jo, neboj tati."
Rozešli jsme se, kde stálo plno cizích rodičů a jejich dětí. Nejspíš vedoucí obcházeli a ptali se na všechno možný. K nám po chvilce přišla nějaká mladá žena a podala si s rodiči ruku. V ruce měla nějaký seznam a něco si tam zaškrtávala. ,,Ahoj. Ty budeš?" ,,Nina Woodová prosím." Dořekla jsem to za ní a ona se na mě usmála. ,,Dobře Nino, tak vítej na našem táboře." ,,Děkuji." Ješté si prohodila pár slov s rodiči, kteří pak odjeli. Zajímalo by mě, kde já tu Summ mám asi, tak teď najít. ,,Tak pojď. Domluvíme se s kým budeš v chatce." Šla jsem za ní a přitom se rozhlížela kolem sebe. Byla tu krásná příroda. A taky plno docela pěkných chatek.
,,Tak máš tu nějakou už kámošku, se kterou bys chtěla být?" ,,Ano. Summer King.",,Dobrá. Tak ji tu zkus najít a nějakou chatku si zaberte. Zatím ahoj." Pozdrav jsem ji oplatila a šla tedy Summ hledat.

Ten houf lidí se už zmenšil a já měla, tak díky tomu větší šanci, že ji brzo najdu. Dívala jsem se kolem sebe a asi nedávala pozor před sebou. Najednou jsem ucítila na mé hrudi cizí hruď. Podívala jsem se na toho chudáka, do kterého jsem narazila a přede mnou stál černovlasý kluk s modrýma očima. Měl na sobě černé triko s krátkým rukávem a i přes tu látku bylo vidět, že má nějaké břišáky. Trošku jsem od něj poodstoupila a v paměti lovila tu nejlepší omluvu. ,,Moc se omlouvám. Hledám tu někoho a přitom se ani nedívám před sebe." Přidala jsem k tomu ještě svůj omluvný ůsměv a čekala na jeho reakci. ,,Ne v pořádku. Se stává ne?" Pousmál se a já byla ráda, že to vzal celkem dobře. ,,Jo a jsem Damon." ,,Nina." S úsměvem jsem se mu představila a přitom myslela na to, že musim Summ najít. ,,Promiň. Nebudu tě zdržovat." ,,Ne v pohodě." ,,No, i tak. Hele uvidíme se pozdějc ne?" Přikývla jsem a rozloučila se s nim. Damon někam odešel a já pokračovala v hledání. Už mi docházely nervy, tak jsem vytočila její číslo. ,,No nazdar Summ. Kde jsi prosimtě?" ,,Čau  Nino. Stojím před chatkou 10." Povzdechla jsem si a otočila se tedy směrem chatky. ,,Dobře. Jdu za tebou." ,,Ok, tak zatím papa." Položila jsem hovor a líp jsem si chytla tašku v ruce. Po chvilce jsem tu chatku našla a před ní seděla na schůdkách Summ. Ona mě ihned zpozorovala a rozeběhla se přímo ke mně. Položila jsem tašky a vydala se jí naproti. Skočily jsme si kolem krku a pořádně se objaly. Odtáhla jsem se a podívala se na ni. Její blond vlasy byly rozpuštěné a na krku jí vysel řetízek, který pasoval k tomu mému. Ano jsou to řetízky BFF. Rozpulené srdíčko na dvě poloviny. ,,Ahoj, jak ses měla?" Vydaly jsme se pro moje tašky a přitom si povídaly.

Naše chatka byla celkem hezká. Jedno velké okno, 1 normální postel a jedna palanda. Potom 3 skříně, velký stůl, lampičky na nočních stolcích a pak tu máme samozřejmě to nejdůležitější. Wc.
No dobře. Možná to není nejdůležitější, ale to je teď asi jedno. Se Summ jsme si rozdělily postele a vybalily si. Já si vzala tu palandu a Summ normální postel.
Po vybalení jsem si sedla na postel pod palandou a vzala si pytlík brambůrek. ,,Chceš?" Nabídla jsem jí. ,,Jasně, že jo." Zasmály jsme se a ona si vzala hrst brambůrek. ,,Helee. Taky mi tam něco nech jo?" Summ se začala smát a mě to ihned taky rozesmálo. V tu chvíli se ozval nějaký zvon. ,,Asi je sraz." ,,Asi jo. Těšíš se?" ,,Docela jo. Ty?" ,,Jo. Taky." S tímhle jsme vyběhly z chatky a zamkly za sebou.

Ahoj, mám tu novou 'knihu.' Snad se vám bude líbit. A ráda bych kdyby jste mi do komentíků napsali váš názor na tuto povídku. Tak zatím ahoj. 😊

Camp or death?Kde žijí příběhy. Začni objevovat