Dear diary

Kluk s modrýma očima a blonďatou hlavou

Zvláštní název co ? No on mi doopravdy ten kluk už nějaký ten pátek běhá hlavou. Ale jestli já jemu taky, noo tak to netuším. Budeme mu říkat třeba pan J jo. A já vám teď o něm něco povím.
Já a pan J se známe už nějakou tu řádku dní, asi 12 let, ale ty zajímavé vzpomínky si tvoříme tak poslední 3 roky. Vždycky jsme byli taková nerozlučná trojka, já, pan J a jeden náš kamarád. A vlastně do teď děláme spooooousty věcí spolu. Tak třeba skáčeme šipky do sněhu, vlastně poprvé sem s nima pila, děláme si srandu z našich kamarádu a ze sebe, bereme si mobily a nebo si jen tak sme. Taky se občas hádáme, válíme se po sobě a přiznám se, už jsem kvůli nim párkrát brečela. Ale to už zase odbíhám od pana J. Chci vám vlastně vysvětlit ten název. On ten můj pan J má totiž opravdu modrý oči a pěknou spoustu blonďatých vlasů. Je to vlastně takovej můj umělec, rebel a žárlivka v jednom. Samozdřejmě je to pěkná cíťa takže když se třeba naštve, tak bouchá dveřma, když ho naštvu já, tak mě třeba lochtá nebo mě zalehne ( to samí dělá když jsem uražená) a taky pěkně žárlí. Na moje kamarády, všechny klučičí jména který nezná, na moje sestry, na svého bráchu, na naše kamarády a občas třeba i kamarádky. No a to pak vypadá třeba tak že chce obejmout, nebo třeba ruku, nebo vysvětlení kdo to je.
Vlastně teď když to po sobě čtu, tak mám pocit jako kdyby to byl můj "kluk" ale on vážně není. Občas si třeba píšeme do noci několik dní po sobě a pak týden nic, pak třeba párkrát ahoj a zase o něm dva týdny nevíte.
No a usměvavý na tom je třeba i to, že občas na něj naopak žárlí moje sestra.
Třeba když někam jedeme tak je vtipný je pozorovat. Jak se hádají, nebo dělají kraviny.
No a takhle to vlastně je/mezi náma/
Žijeme od zprávy ke zprávě, víkendu k náhodnému setkání nebo třeba od obejmutí k zalehnutí.
Ale to už je zas jinej příběh jo.
Třeba někdy jindy

Tak tohle je ten můj pan J
Kouzelník, rebel, žárlivka, blázínek, umělecká dušička a hrooooozně důležitej človíček