Dear diary

Svět

Svět, zamotané místo plné pocitů, lidí, věcí, živočichů, příležitostí, zážitků. 

A co to vlastně ten svět je? Je to ta koule co se točí? Nebo ten prostor kde se pohybujeme? Doma? On? Ona? Nebo jsme to my? Ty věci co doma děláme, co doma máme, lidi kteří nás obklopují, příležitostí kterých se chytíme, to všechno tvoří náš svět,ne?

Představ si třeba se. A teď si představ že můžeš na měsíc odletět třeba do Londýna a sám tam fungovat. TO všechno tě změní. Budeš jinak fungovat, jinak vnímat majetek a na některé věci budeš mít jiný názor. Taky lidi okolo tebe tě ovlivňují, tím co dělají, jaké mají názory,jak se oblékají. Ono tě ovlivňují i věci ve skříni, nebo třeba to co nosíš, doplňky. A poznala jsem to na sobě, na brýlích, stylu a na mém zájmu v módě. Taky tě ovlivňují i země, které navštívíš. Zkušenosti které nasbíráš a lidi které potkáš.

A mě zásadně ovlivnily (myslím) tři věci:

1. ROZVOD RODIČŮ

Naši se rozvedli, když mi byl rok a půl. A v té době sem to, nebo si myslím, nepocítila. Ale vlastně se semnou nikdy moc nepárali. Na horách s tátou jsem musela fungovat naprosto sama. A díky tomu jsem se naučila fungovat samostatně a spoléhat se jen na sebe. Na to, že mě nikdo neobleče, že mi nikdo nevysuší přeskáče, když je jen postavím k topení a že postel se sama taky neustele.

2. ZMĚNA ŠKOLY

Na základce to byla nuda. Vyrůstala jsem a doteď žiju v malé obci, kde některé věci fungují jinak. Ale nevadilo mi to. Jenomže pak se objevila šikana. A to možná byl ten spouštěč že bych chtěla změnu. Nikdy jsem se nemusela učit, měla jsem samé jedničky, nejhůř dvojky, a domácí úkoly jsem měla za pět minut. Testy se odepisovali odemne a  byla jsem vlastně obrovsky samostatné dítě, bez problémů. Takové to nenáročné dítě,které chce údajně každý. Uťáplá myška, která se moc nevyjadřovala a nosila první dvě věci, které našla ve skříni. A pak to přišlo, příprava na přijímačky, přijímačky a zpráva o přijetí na Gymnázium. A já se tenkrát za ty prázdniny obrovsky změnila a během prvního roku se mi úplně přeházely priority a názory. To byla změna duše, i těla.

3. CESTOVÁNÍ

To je věc, která podle mě změní každého. A mě asi nejvíc změnili naše dvě cesty obytňákem. Tam si totiž člověk uvědomí svoje priority a zjistí jak málo věcí potřebuje, ke štěstí,k životu, na sebe. A je to naprosto skvělá očista. Jóga na opuštěné pláži, kde jste jen vy, vaše rodina a přátelé. Raní výlez na horu,nebo sjíždění divoké řeky na raftu a skákání do ní. A je toho spousta. Mám pocit že za ty dva roky co takhle jezdíme, jsme byli ve spoustě zemí. Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Albánie, Černá hora, Bosna a Hercegovina, Maďarsko, Rakousko.  A taky mě hodně změnil, teď už vlastně loňský, výlet se školou. No oni vlastně byli dva. Ten 1. byl do Francie a Španělska a ten mě myslím změnil o dost víc. Týden jsem fungovala víceméně sama, řešila obědy, nákupy a večeře s tím co jsem měla a na co jsem měla. A bylo to BOŽÍ. No a ten 2. výlet byl do Německé rodiny. A to byla jízda. Sice jsem bydlela se svými třemi spolužačkami ale splácat po dvou letech němčiny srozumitelnou větu je docela hard-cord. Jak v rodině, tak v německé škole. Ale teď spětně cítím, že jsem se toho hodně naučila a hodně mi toho dalo. A o svých cestách bych mohla vyprávět hodiny.

A pamatuj si. Nenech se strhnout světem a vždy se řiď sebou. Lidi se mění, ale v jádru duše jsou vždy stejní.