Další den. Proč vůbec chodím do školy? K čemu to je? Nikdo mě tam nemá rád, studium nepotřebuju...
Došel jsem k budově školy. K budově, kterou jsem tolik nenáviděl. Učitelé mě nesnáší, spolužáci snad ještě víc. Ale jestli dojdu pozdě, budu mít ještě větší problémy, než mám teď, takže bych se měl odhodlat a konečně vejít, vždyť tu stojím jako socha.
,,Čau Jeone!" zaslechl jsem známý hlas. Ani jsem se nestihl otočit a už jsem schytal pár ran. Rozběhl jsem se do třídy. Bylo mi jasné, že to byl někdo z Taehyungovy party. Tito lidé mě nesnášeli ze všech nejvíc. Věděli totiž, že je naše rodina chudá a můžou mě kdykoliv využít.
Doběhl jsem až do laboratoře, kde jsme měli dostat výsledky průzkumu krve. Nachystal jsem si sešit a rozhlédl se po třídě. Většina lidí tvořila hlouček okolo Taehyunga, který se právě chlubil svým novým mobilem. Nechápal jsem, co je na něm tak zajímavého. Ano, je bohatý, ano, má vždycky nejnovější módní kousky, ale... Vlastně je chápu. Zlý je jenom na mě, z pohledu jeho obdivovatelů je nejspíš jako nějaký anděl, protože se k nim chová dobře a abych pravdu řekl, dobře i vypadá.
Z myšlenek mě vyrušil profesor vycházející do třídy. Po chvíli jeho monotónního výkladu jsem si začal hrát s propiskou, protože to vypadalo, že mě vyhlásí jako posledního, tak to totiž bývá vždy.
,,Kim Taehyung... a... Jeon Jungkook-" pronesl profesor s chvějícím se hlasem. Zvedl jsem hlavu. ,,-vaše výsledky... no... pojďte ke mě do kabinetu. Ostatní mají přestávku."
,,V jedné místnosti s Jeonem? Jen to ne." zamumlal Taehyung a zvedl se. Já jsem z toho nejen nebyl nadšený, ale taky jsem se začal bát. Proč tam jdeme zrovna my dva?
ČTEŠ
my dear bully // taekook
FanfictionJsme stejní, ale tak odlišní. Jeden chudý, jeden bohatý. Jeden šťastný, jeden nešťastný. Jeden má všechno, jeden nemá nic. Ale stejně nás jedno spojuje. [DOKONČENO]