⬆⬆ Tenhle díl je už dospělý, právě dosáhl věku osmnácti kapitol! 💜 :D
Soudní řízení by normálně bylo nudné a nezáživné, ale... Je tady veliké ale a to ale je brambora Jongin.
Nejsem si jistý, jestli je jeho výstup spíš smutný nebo vtipný. Ale soudě podle jeho breku byl pro něj smutný a pro ostatní zábavný. Myslíte, že jsem se právě přeřekl? Ne, nepřeřekl. On se tu totiž fakt rozbulel jak malá holka. Snad ani já s Taem jsme nikdy tak nebrečeli. Zdá se, že Jongin je z měkčího těsta, než se zdá a než sám dává najevo.
"Litoval jste svých činů, když jste méno klienta ohrozil na životě bodnou ranou?"
Otázky na něj mířily dál. Jongin už jen kýval, na jediné slovo se nezmohl. Ach, Jongine. Proč jsi Jongin? A proč jsi tak blbej? Proč jsi nás nenechal být??
Poté, co Jongin přitakal, jsem už moc nevnímal, dokud se zástupce opice bušící banánama do kokosů nezačal ptát Taeho.
"Řekněte mi, nebo -abych byl přesnější- vysvětlete mi, proč jste se nebránil? Co vás vedlo k rozhodnutí činy mého klienta nenahlásit na policii?"
"Protože vyhrožoval, že když to udělám, tak on mezitím půjde a zabije Jungkooka," odpověděl můj Tae. "To jsem už ale říkal."
Jongozástupce si nad jeho odpovědí povzdychl. "Dobrá, dobrá, tak jinak. Vy jste věděl moc dobře, že kdyby jste se s tím svěřil svým přátelům, vše by se vyřešilo mnohem dřív a nikdo by nemusel přijít k úrazu. To svým přátelům nevěříte, nebo..."
"Jistěže jim věřím," bylo jediné, co Tae odpověděl.
"Takže vy jim věříte, ale nic jste jim neřekl. To, jak vidno, poukazuje na spíše špatnou důvěru, skoro až nedůvěru, ne?"
Bylo mi Taeho opravdu líto. Nepočítal jsem s touhle otázkou a Tae zřejmě taky ne. Vypadal tak nějak vyvedený z míry. Jeho zástupkyně mu dala ruku na rameno v uklidňujícím gestu, protože začal vykazovat známky nervozity.
Na okamžik mě napadlo, co když je to pravda? Co když nám vážně nevěří?
Zatřepal jsem hlavou. Ne, on nám věří. Já to vím.
"A věřili by oni mě? Myslím, v sitiaci, v jaké náš vztah byl? To asi těžko."
"A než jste se přestěhovao k mému klientovi to nešlo?"
"A co jsem měl jako říct? 'Hey, kluci, vyhrožuje mi nějaký individuum, že zabije Jungkooka, když nevyhovím jeho požadavkům? Sice nevím, kdo to je, ale nemohli bychom ho nahlásit, pls? Protože to asi myslí vážně?' pardon, ale já ani nevěděl, koho bych nahlašoval. Své jméno mi řekl až v den, kdy jsem odešel k němu."
"No, já bych spíš řekl, že z toho buďto děláte vědu anebo se snažíte tvrdit, že vy nemáte takříkajíc máslo na hlavě."
"Co tím sledujete?" bránil se Tae.
Tae...
... Vypadal tak šuka-
Rychle jsem sklopil pohled, abych ho už neměl v zorném poli. Sakra. Proč na to myslím zrovna u soudu? Nemůžu mít normální myšlení? Mozku? Haló?
"-takže si za to všecho múžete sám a tudíž můj klient není v tomto řízení skutečným viníkem."
V ten moment jako by se zastavil čas.
