Špetka mandragory/ Snarry

II.

,,Nesahej tam!" Zakřičel Harry zoufale a rychlím během zabránil otevření stolního šuplíku. Ginny se polekala z nevýdaného návalu emocí, zvlášť po promlčeném dni.

Urazilo ji, že manžel skrývá cosi v zásuvce.
,,Harry, co se děje?" Zeptala se opatrně. Pohledem kmitala z šuplíku do zelených očí a zpět.

,,Já, jen tam mám vzpomínky na dětství." Nelhal ji. Jen nechtěl zacházet do větších detailů. Měl pro to pádné důvody, které však nikomu nikdy nezděloval. Věděli to pouze dva lidé, jeden se teď strachy opíral o stůl, aby svým tělem ubránil cosi a ten druhý si vysedával v mrazivých věžích Azkabanu.

Harryho manželka jasně věděla, že o rozhovor není zrovna velký zájem, proto se s povzdechem otočila a vydala se z místnosti.

Harry ji za toto šlechtěné gesto byl opravdu vděčný.
Když už neviděl zrzavou hlavu, pomalu se otočil. Jeho ruce sklouzly na kovovou kouli, na které byly vyznačené květy růží.

Jedním tahem vytáhl zásuvku, pod nánosem famfrpálových odznaků ležela drobná tmavě fialová sametová krabička. Přes ní byla přetažená stuha tmavě zelené barvy, podobnou měli zmijozelští ve znaku.

Harry pomalu krabičku vytáhl, jakoby to bylo to nejcennější na světě. Opatrným krokem se vydal k oknu, kde se usadil na parapet a krabičku postavil vedle sebe.

Srdce mu bylo napětím. Rychlím pohledem zkontroloval, zda jsou dveře zavřené.

Dvě bledé ruce se vydaly vstříct zelené stuze, kterou lehce uchopili a uvolnili.

Stuha s tichým zašustěním sklouzla na zem, kde se srolovala jako mrtvý had. Harry ji dál nevěnoval žádnou pozornost. Tu teď totiž všechnu upíral na sametovou krabičku.

Srdce měl až v krku, to mu v něm tvořilo obrovský knedlík, který nešel spolknout.

Ruce se bezmyšlenkovitě vydaly vstříct sametové rozkoši a když zasvítil první modrý záblesk na Harryho tváři, jakoby se vše zastavilo.

Opatrně vytáhl lahvičku, v ní byla jakási tekutina, která tvořila modré odlesky všude po pokoji.

Harry si ji bedlivě prohlížel proti slunci. Pozoroval každý detail, každou změnu barvy a textury.

Nedostal odvahu, hodit vzpomínku do myslánky.

Bál se toho, co spatří. Co když to byl krutý trest od Severuse Snapea, uvidí své rodiče umírat a jemu se vrátí všechny ty zlé časy. Bál se riskovat to pohodlí, co mu přítomný čas nabízel.
Bál se čehokoli, co by spatřil v myslánce.

První, jakž takž pořádný díl na světě. Snad se líbil. Děkuji za ohlasy k minulé kapitole.

Co myslíte, podívá se Harry do myslánky?

Erra∞