Špetka mandragory/ Snarry

V.

,,Já jsem šel na tento soud jen kvůli vašemu pozvání, vůbec jsem nepočítal, že tady pan Snape bude požadovat jakékoliv obhajování, které celé leží na jakési lahvičce  plné jeho vzpomínek." Nadechl se, nerad lhal, ba, přímo to odsuzoval. Polkl, možná až příliš nahlas, uvědomil si, ale nenechal se tím rozhodit.

,,Samozřejmě, zcela vymyšlené, nic takového jsem nikdy neobdržel od pana Snapea a už vůbec od někoho jiného."

Konečně se nádechl, neodvážil se dýchat do plných plic, bál se, že by si to celé lhaní rozmyslel.

Severus zalapal po dechu.Potter se uklidnil, že není jediný, kdo v této místnosti zchání čerství vzduch. Harry byl jediná naděje, snad ho nepolekal obsahem lahvičky, snad ji ani neviděl, vše ale nasvědčovalo tomu, že Harry nehodlá přiznat, že ji u sebe má.

Snapeovi oči se rozšířili, co když se zalekl a obsah lahvičky zničil? S ní by zničil i samotné naděje na záchranu Severu z Azkabanu.

Klid a dýchej, uklidňoval sám sebe Severus.

Rufus zamýšleně hleděl kamsi za dav lidí, co seděl kolem klece v které věznili Severuse.

,,Dobrá pane Pottere." Od říkával pomalu, jakoby stále usilovně přemýšlel ,, můžete se posadit." Dopověděl větu a Harry se zas vydal na zdlouhavou vycházku ke svému místu.

Nedokázal si nevšimnou pohrdavého pohledu ze strany svého bývalého učitele. Nejraději by se teď oklepal a vše ze sebe setřásl, to však nešlo.

Bylo rozhodnuto, Severus Snape se vrátí do Azkabanu. Pár obžalovaných pustili, což vlastně nebylo nic překvapujícího, vždyť to podstatě byli nevinní.

,,Nic si z toho nedělej Harry." Poklepal mu rukou na rameni jeho dlouholetý přítel.

,,A z čeho Caile?"  Zeptal se Harry. Caila měl opravdu rád, poznali se hned po té, co Harry vystudoval Bradavice, byl to velký provokatér, ale byl to také ten nejlepší posluchač, kterého kdy Harry měl. Nikdy ho nazradil a se vším pomáhal, občas měl teda dost nevhodné připomínky, ale přítel to byl opravdu skvělí.

,,No, že si tě ten slizoun vybral, udělal jsi dobře, že jsi lhal. Udělal bych to stejně, co jsi vlastně viděl?" Mohlo to Pottera napadnout, Cail vynikal v čtení lidí. Občas ho Harry až podezíral, že opravdu čte lidské myšlenky a ať toho ihned nechá, Cail ho však vždy ujišťoval, že se jen v lidech vyzná a že v nitrozpytu nevyniká.

,,No fajn, lhal jsem, tu lahvičku mám, ale nepodíval jsem se." Přiznal zbaběle.

,,Jak to? Ty, sám Harry Potter netoužíš po prozkoumání mysli obávaného vězně Azkabanu?" Zněl dost překvapeně a Harrymu to vlastně dávalo smysl, vždyť on byl Harry Potter, dítě co porazilo Voldemorta a navrátilo svobodu všem.

Ale, stále tam v hloubi duše byla malá jizva, ta která děsila i samotného Pottera, někdy mu připadalo, že děsila i Albuse Brumbála, škoda že byl mrtvý, pomohl by mu se vším, co nechápal. Vždy mu pomohl. ale teď nemohl, protože ho zabil Severus Snape.

Tak, pátý díl a vzpomínky nikde! Asi se jich nikdy nedočkáme. No nevím, zatím se to nějak táhne, ale od další kapitoly se to bude rozjíždět.

Erra∞