[Wolfstar]

#Tři

Remus

     „Já tu usnul, ne. To ne! Já tu opravdu usnul!“ Rem se začal rychle hrabat na nohy, jelikož nestíhal. To se mu zrovna moc často nestávalo. To většinou Sirius zaspí, pomyslí si. Ne! Zase na něj myslí! Skoro mu to vyvrtalo díru do hlavy.
     Teď ani neví, jak by se k němu měl chovat, sakra! Proč se to jen včera muselo stát?! Proč to Sirius udělal? Není přeci na kluky, ne? Nebo snad ano? A co Remus? Je on na kluky? Vadilo by mu si se Sirim něco začít? Ihned to ale neshledal jako dobrý nápad, jelikož ho zná a nechce být jen další děvka v jeho sbírce. Ani vlastně nevěděl, jestli se mu líbili kluci, ale rozhodně musel uznat, že Sirius nebyl k zahození.
     Vystřelil ze záchodů a rychle běžel na první hodinu. Sice bez učebnic, ale bude tam. To bylo důležité. Vběhl do učebny a sedl si na místo. Jakmile usedl, zazvonilo.
     Seděl sám, jak... nezvyklé. James s Peterem seděli spolu, jelikož se Sirius vůbec nepřišel. Remus začal mít výčitky svědomí, jelikož věděl, že za to nejspíš může jeho včerejší chování. Tato myšlenka se mu vůbec nelíbila. Musí za ním zajít, ale vůbec se mu nechce s ním o tom mluvit.
     James na něj s povytaženým obočím hleděl. Moc dobře věděl, co se včera, nejspíš, stalo. Neměl z toho dobrý pocit. Remus je dneska ani nepozdravil, což je velice divné. Sirius včera přišel a také s nimi nepromluvil ani slovo. Jen tiše vklouzl do postele a hned usnul.
     Remus se snažil soustředit na učení, ale rozhodně mu to nešlo. Co to s ním, sakra, je?! To ho tak rozhodil Sirius? Jo, nejspíš ano. Kdo jiný, že? Hlavně, když nad ním musel celou dobu přemýšlet. Snažil se zaměřit svou pozornost alespoň na dějiny, což se mu povedlo ale jen z části - měl napsány všechny zápisky, ale vlastně ani nevěděl, co v nich bylo. V tu chvíli mu to ale bylo tak nějak fuk. Zase mu do hlavy vlezl Sirius s tím svým sexy úšklebkem a černými, dlouhými, vlasy... počkat, co? Sexy úšklebkem?! Opravdu právě myslel na to, že Siri má sexy úšklebek? Ale to ne!

Sirius

Ráno ho ani kluci nedokázali vytáhnout z postele. Nechtěl Rema vidět, ikdyž... když nad tím tak přemýšlel, vůbec netušil, kde může být. Začínal o něj mít strach. Tohle je přece Remus, ten by jen tak neutekl před vyučováním, jen ho asi nechtěl vidět. Jo, nechtěl ho vidět. Bylo mu z toho fakt hrozně. Nechtěl, aby to skočilo takhle, že zničil tak skvělé přátelství mezi nimi. Tohle si neodpustí. Nechce Rema ztratit. Chce být dál jeho kamarád, když už by nemohl být nic víc.
     Potřeboval se nějak odreagovat, tohle už mu začlo lézt na mozek, a tak sbalil první holku, kterou viděl na chodbě a ihned ji zatáhnul do postele. Jak jinak, že? Pod touhle přetvářkou ho přeci znali všichni. "Děvkař Black." No jistě. Toho už se asi nikdy nezbaví, ale dělal to kvůli Removi. Zní to divně, ale prostě si nedokázal připustit lásku k nejlepšímu kamarádovi. A když už to dokázal, věděl, že u Rema nikdy šanci mít nebude. Přesně tohle si myslel. Nikdy ho Remus nebude milovat tak, jako on jej už několik, zdlouhavých, let.

Remus

     S klukama jsme se po obědě vrátili do pokoje. Odpoledka jim začínala až za dvě hodiny, jelikož jim odpadla hodina obrany proti černé magii. Nechtělo se mu do pokoje. Věděl, že tam bude Sirius, ale před klukama musel zahrát, že se vůbec nic nestalo. Neměl ani tušení, že James všechno věděl a dělal si o Siria, i o Rema, starosti. Nechtěl, aby se jejich skvělá patra rozpadla, ale plně Siria chápal. Láska k někomu tak blízkému, jako je váš nejlepší kamarád, je těžká věc.
     Vešli do pokoje. Sirius ležel na své posteli a nějaká holka mu ležela na hrudníku. Removi se z nějakého, neznámého, důvodu nahrnuly do očí slzy. Věděl, že kdyby si s ním něco začal, byl by jen další děvka do jeho seznamu. Otočil se a šel rychle pryč. Bylo mu z toho hrozně. Nechtěl, aby byl Sirius smutný, jako včera, ale nevěděl, jestli není jen další, kdo naletí. A to on nechtěl. Rychlým krokem prošel společenskou místnost a zamířil na astronomickou věž. Ani nevěděl, proč zrovna tam, ale tam ho to prostě táhlo.

Sirius

     Když kluci vešli a on zahlédl Rema, měl chuť si jednu vrazit. Neměl ho vidět s nějakou holkou. Ale kruci! „Běž, kotě.“ Zavelel. Holka se jen poslušně zvedla a začla se oblíkat. Sirius si frustrovaně prohrábl vlasy. Tohle bylo fakt v háji! Proč tohle udělal, sakra? Nesnášel se za to, ale potřeboval se odreagovat... počkat. Rem měl slzy v očích? Proč? Vždyť ho za ten včerejšek nesnášel, nebo se mýlil? Že by si to Remus rozmyslel? Ne, to ne. To nebylo možné. „... ale Siriusi, už! Poslouchej mě, sakra!“ Se škubnutím se podíval na Jamese. „Mhm?“ „Siriusi, nenapadlo tě třeba, že jestli si ho chceš získat, nemůžeš jen tak spát s každou holkou? To Remuse neznáš, nebo co?!“ Rozčiloval se James. Štvalo ho, co Sirius udělal. „Jo, já vím. Já... já se potřeboval odreagovat, sakra! Ani nevíš, jaký strašný utrpení to pro mě je! Já ho miluju, chápeš to?! Ale on mě nikdy milovat nebude! Je to hrozný! Ani nevíš, jak moc mě to bolí!“ „Siriusi, sakra! Vzmuž se! Nespi s každou holkou a bojuj o jeho srdce, když ho tak miluješ! Tím, že s nima spíš, tím nic nedokážeš, akorát to všechno zhoršíš!“
     Sirius se s povzdechem zahrabal do peřin. Semknul rty a chvíli přemýšlel nad jeho slovy. Asi měl pravdu. Měl by k němu být víc fér. On ho miluje, ale místo toho spí s každou holkou, která mu dá. Prudce se zvedlul a začal se oblíkat. „Kam jdeš?“ Optal se ho James, který si mezi tím, co Sirius přemýšlel, sednul na postel a začal jíst jablko, které ukradl u oběda. „Jdu si s ním promluvit.“ Řekl pevně Sirius. Jako by mu pevnost jeho hlasu dodávala nějakou jistotu. Měl ale strach. Veliký strach.

Děkuji Vám, za krásné komentáře a podporu, kterou jste mi dali ❤️❤️