k a p i t o l a II.

2.8K 62 9
                                    

„Chceš něco na pití?"otevřela jsem ledničku a vyndala si karafu s vodou a citrónem. Nic se neozývalo.„Eileen?"otočila jsem se na ni a ona stala jako opatřená.„Elieen."drcla jsem do ní.„Neřekla si, že máš doma hokejisty."sedla si na barovou židličku.„Nevěděla jsem, že brácha bude doma s klukama."mykla jsem rameny a položila před ni sklenici. Ona se napila a zase koukla na kluky.„Máš pěkného bratra."zasnila se. Ewwh.„Okey, to stačí. Jdeme."chytla jsem ji za ruku a vedla do mého pokoje.

„Máš pěkný pokoj."prohlédla si můj prostorný bílý pokoj.„Děkuji."sedla jsem si na menší křeslo, které bylo v rohu pokoje.„To tolik čteš?"projela prstem hřbety knih v malé knihovničce.„Nemám přečtené všechny, ale většinu už jo."kývla jsem a vzpoměla si na to jak mi mamka četla pohádku každý večer, když jsem byla malá. Někdy se musím za rodičema stavit.

„Chceš seznámit s klukama, pokud tu ještě jsou?"usmála jsem se na ni a ona se zářivě usmála.„Ano prosím."otevřela dveře. Vstala jsem z křesla a šla do obýváku.

Stoupla jsem si vedle kluků a koukla na ně.„Jé, ahoj Bon Bon. Ty už jsi přišla?"koukl na mě Auston, ale stále se věnoval hře.„Představ si, že už tak 20 minut zpátky."uchechtla jsem se.„Chci vám představit svoji kamošku Eileen Westovou."ukázala jsem na brunetku za sebou.„Těší mě, jsem Will Nylander."usmal se na ni brácha.„Auston Matthews."řekl Auston a konečně odtrhl hlavu od obrazovky.„Kasperi Kapanen."kývl brunet.„Všechny vás ráda poznávám."řekla Eileen, která byla celá v úžasu.„My tebe."řekli kluci naráz.

**

Nakonec to dopadlo, že já jsem se bavila s Kašparem a s prasátkem Austonem a Eileen se bavila s mým bratrem.

S Austonem jsem doháněla ty 4 roky co jsem se s ním neviděla a s Kasperim jsem se více poznávala.

Někdo zazvonil a Willy nevypadal, že by se k došouráním ke dveří nějak měl.„Jdu tam."řekla jsem a šla ke dveřím.

Otevřela jsem je a stál tam Marner.„Ahoj."pozdravil mě.„Ahoj. Wille!"zakřičela jsem na bratra. Ten jenom nakoukl za náma a kývl na pozdrav.„Co s ním je?"zeptal se a vyzul si boty mezitím.„Dovedla jsem si svoji kamarádku a on mi ji ukradl."dala jsem důraz na slovo svoji.„No jo, Willy a jakékoliv ženské pohlaví."uchechtl se a sedl si za klukama na sedačku.

„Hrajem?"vzal Kasparin ovladač od playstationu do vzduchu.„Nebojíte se, že vás porazí holka?"usmála jsem se sebejistě a vzala do ruky ovladač.„Neříkej hop dokud nepřeskočíš."zapl tam NHL a já jako holka si mohla první vybrat tým. Samozřejmě jako lstivá Nylanderová jsem hrábla po Maple Leafs.„Hej."zastěžoval si Kasparin.

Tak ten chlapec je na tuhle hru marný. Porazila jsem ho 9:3 a to jsem mu sem tam nechala puk. Jak ho můžou pustit na led? 

Potom hrál Marner s Austonem a vyhrál Marner. Oproti našemu zápasu, tenhle byl hodně vyrovnaný. Skončil 3:4.

Teďka hraje Auston s Kapanenem a my s Mitchem sedíme vedle na sedačce.„Porazím tě."zašeptá na mě.„Neporazíš."zakývala jsem záporně hlavou.„Seš si jistá?"odkryl mi neposedné vlasy z tváře. Chlupy na celém těle se mi postavily a já se zachvěla. Bylo to divné, ale ne jako špatně. Teda bylo to špatně, jestli mi tohle způsoboval jeho dotek. Toho kluka znám ani ne 24 hodin, pro boha živýho.

„100 % jistá."řekla jsem už uklidněně.„Nejsi. Jsi tak na 50 %, ale na 100 % rozhodně ne."uchechtl se a koukl se na kluky.„Myslíš si, že mě můžeš porazit?"naklonila jsem se k němu.„Mohl bych, ale byl bych gentelman stále, kdybych tě porazil?"usmál se na mě.

„Hej vy dva, rušíme vás?"zasmál se Auston a podal mi ovladač.„Ne, jenom jsme probírali týmy. Tady pan Marner chce Boston Bruins a mně nechal Maple Leafs."usmála jsem se sladce a nastavila si tým.„Přesně tak, slečno Nylanderová"kývl Marner.

Hráli jsme tak vyrovnaně, až to snad nebylo možné. Jeden dal gól a vzápětí na to ten druhý taky. Potom, ale už šlo na Marnerovi vidět jak mi schválně nechává puky, atd.

„Slečinko, nenechávej mi ty puky a hraj. Jednu prohru zvládnu."drcla jsem do něj.

**

Nakonec jsem teda vyhrála, protože mě Marner fakt jakože nechal. Bylo to od něj šlechetné a milé.

Brácha se s Eileen až moc sblížili. Celou dobu o nás ani nezavadili pohledem. Jenom se bavili spolu.

No a tady z toho vznikla taková malinkatá párty. Klasika jako alkohol a hudba tu byla, jen nás tu prostě bylo málo.

„No, na to, že ti je 20, to tady celkem rozjíždíš."zasmál se Kasparin.„Za to vy dva jste celkem slabí."řekla jsem Marnerovi a Kasperimu. Položila jsem před ně dvě štanprle s vodkou. Kluci to do sebe hodili a zasmáli se.

**

„Pššt."snažila jsem se utišit Marnera a Kasperiho. Zkoušeli jsme potichu rozložit sedačku, aby ti dva měli kde spát. Eileen spí u bráchy, chápete to? Protože já ne. Měla spát v mém pokoji. Nebo už rovnou s Austonem v pokoji pro hosty.

„Nekřič."pleskla jsem Kasperiho, který sice nic neudělal, ale mně připadal, že jo.„To byl Mitchy."pleskl on Marnera.„Hej."zasyčel a třel si "bolavé" místo.

Nějakým způsobem jsme rozložili sedačku, ale to nás tak zmohlo, že jsme na ni všichni tři usnuli. Vlevo Kasparin, uprostřed já a vpravo Marner.

**

Máme tady 2.kapitolku <3 Doufám, že se vám příběh prozatím líbí. Luv ya!

Next to you//Mitch MarnerKde žijí příběhy. Začni objevovat