Next to you//Mitch Marner

k a p i t o l a III.

„Nevrť se."zamumlala jsem a sama se otočila. K někomu jsem se přitulila, protože mi byla strašná zima a deku jsem nikde nenahmatala.

„Vstávejte!"zařval můj bratr. Ještě víc jsem se zavrtala do dotyčného a myslela jsem si, že mého bratra neuslyším.„Kluci, dneska hrajem."promluvil znova Willy. To má tak ohavný hlas pořád?

„Shh. Nekřič."zašeptala jsem. Někdo se vedle mě zavrtěl a posadil se. Tímpádem dovolil slunku, aby mi svítilo do očí.„Hej, stínítko. Lehni zpátky."zatáhla jsem dotyčného zpátky.„Chci spát, prosím."zaprosila jsem.

Potom mě někdo zvedl a odnesl do postele. Zahrabala jsem se pod peřinu a ani ne do minuty jsem byla mrtvá.

**

Vzbudila jsem se se strašnou bolestí hlavy, ale někdo naštěstí myslel na moje dobro a dal mi na noční stolek vodu s práškem. Díky, pane bože. Rychle jsem to do sebe hodila a vstala z postele.

Zaplula jsem do koupelny, ve které jsem jako každé jiné ráno málem prodělala infarkt. Měli by přestat dělat zrcadla.

Vlasy jsem si rozčesala a stáhla do drdolu. Umyla jsem si obličej a nanesla na něj masku. Vyčistila jsem si zuby a vysvlékla jsem se z oblečení. Hodila jsem ho do koše na špinavé prádlo a vlezla do sprchy. Umyla jsem se fakt celá, včetně vlasů. Rovnou jsem pod vodou smyla i masku.

Oblékla jsem si župan, udělala si turban na hlavě a odešla do kuchyně.

Nachystala jsem si kávu, fakt silnou a chleba s marmeládou. Všechno jsem snědla a šla se převléct do černých riflích, bílého topu a zapla současné ortézu. Vyfoukala jsem si vlasy a nasadila na ně Maple Leafs kšiltovku. Prohlédla jsem se v zdrcadle a usmála jsem se. Na to jak jsem vypadala ráno, teďka vypadám přímo úchvatně.

Bon:
Kde máš pernamentku? Chtěla bych se na vas jit kouknout dneska ;))

Zprávu jsem odeslala a vešla do jeho smradlavého pokoje. Prohledala jsem snad všechny šuplíky, ale pernamentka nikde.

Willy:
Dal jsem ji rano Eileen, kup si lístek pokud ještě budou. Zkusím se zeptat, jestli někdo z kluků nemá pernamentku.

Díky bratře, že dáš nějakého holce, kterou jsem si mimochodem dovedla já, pernamentku, kterou si vždycky dával mi. Fakt děkuji.

Byla jsem na něho, s prominutím, fakt nasraná. Mohl mi to aspoň napsat nebo mi objednat ten lístek.

Vzala jsem počítač a koukla se, jestli jsou nějaké volné lístky. Samozřejmě, že 3 hodiny před zápasem už nic volného nebylo.

Bon:
Nic není volného :))) fakt děkuji, že jsi myslel na svoji sestru, kterou si neviděl 4 roky :))) doufám, ze si to s Eileen uzijes ;)

Čepku jsem hodila na zem a svalila se na postel. Hlasitě jsem zaječela do polštáře. Už jsem to ze sebe musela dostat prostě. Cinkl mi mobil a mě se na něho nechtělo ani koukat.

Neznámé číslo:
Kdyby jsi teďka přijela, mohl bych ti dat svoji pernamentku
-ten co tě nechal vyhrat

V hlavě mi hnedka naskočil Mitch. Zasmála jsem se nad jeho podpisem a hnedka mu odpověděla.

Bon:
Byl bys můj zachránce <3 sedam do taxiku
-ta co tě porazila

Vzala jsem čepku ze země a nasadila si ji na hlavu. Do kapsy jsem strčila mobil, peněženku a klíče. Obula jsem se do černých Nike tenisek a zamkla apartmán.

Sjela jsem výtahem dolů a stopla prvního taxíka, kterého jsem viděla.

Marner:
Počkám tě před vchodem.

Řekla jsem taxikářovi adresu stadionu a pohodlně se opřela do kožené sedačky.

Vystoupila jsem z taxíku a prohlédla si velkou halu přede mnou. Venku čekali fanoušci, kteří byli dobře naladění na zápas.

Blížila jsem se ke vchodu a bylo tam čím dál tím více lidí. Stáli v takovém tom hloučku okolo někoho.
Po chvíli jsem zjistila, že Mitch tam rozdával autogramy a fotky.

Chvíli jsem ho pozorovala. Vypadal tak šťastně a uklidněně. Potom mě zpozoroval.„Omluvte mě, ale už budu muset jít."plácl si ještě s dalšími lidmi a přešel ke mně.„Dobrej, pane Marnere."pozdravila jsem ho.„Dobrý den, slečno Nylanderová."usmál se na mě. Podal mi pernamentku a já se na něj děkovně koukla.„Děkuji za tebe, bože."obejmula jsem ho. Taky mi objetí opětoval.„Nesnáším svého bratra a nesnáším svoji kamarádku."zastěžovala jsem si a odtáhla jsem se od něj.„Místo toho, aby dal tu pernamentku mě, tak ji dá holce, kterou zná ani ne 24 hodin. Bez tak je ze včerejška těhotná, proto ji dal tu pernamentku."uchechtla jsem se.„Ježíši, třeba jsou jenom dobří kamarádi. A navíc máš lepší pernamentku, ode mě."zasmál se. Protočila jsem oči nad jeho egem a bouchla ho do břicha.„Měl bys jít na led."koukla jsem na čas.

S Mitchem jsme se rozloučili a já se vydala na tribunu. Jenže jsem tam potkala to "sluníčko".

„Jé, ahoj Bonnie."usmála se na mě Eileen.„Ty tu si taky? Nevěděla jsem, že máš pernamentku."hrála jsem blbou.„Jo, tvůj brácha mi ji včera dal. Prý si ji mám nechat celou sezónu."zahubila se. Co prosím? Tak to se chlapeček stěhuje.„Promiň, ale jdu si najít svoje místo."koukla jsem na ni a hledala sedadlo číslo 24.„Sedíš vedle mě."poklepala vedle sebe na sedadlo.„Aha. Jdu si pro pití."řekla jsem a rychle zmizela.

Koupila jsem si colu a popcorn. Chvíli jsem ještě čekala na chodbě až začne zápas a potom si šla sednout.

„Jak se ti líbí být zpátky?"snažila se navázat Eileen konverzaci.„Hm. Je to fajn."kývla jsem a bedlivě sledovala hráče na ledě.„Tvůj brácha byl na mě včera moc hodný."koukla na mě.„Nevšimla jsem si."mykla jsem rameny.„Byla si moc zaneprázdněná balením Kasperiho."uchechtla se a koukla na led. Odpověděla bych ji, ale někdo z našich dal gol. Kvůli ni jsem ani nepostřehla kdo. Koukala jsem na kluky, kteří se smáli a plácli si ze zbytkem týmu. Byla to lajna Marner, Matthews, Nylander, Reilly a Kadri. Podívala jsem se na obrazovku, abych zjistila kdo dal gól. Na obrazovce svítilo jméno Mitche Marnera a pod ním Auston Matthewse. Asistenci si připsal Auston a gól dal Marner. Usmála jsem se a koukla na střídačku. Setkala jsem se s očima Mitche, který se smál od ucha k uchu. Potom se na něho mračil bratr, který mi taky dával vražedný pohled. Hodila jsem po něm nechápavý pohled a hodila to za hlavu. Úplně jsem zapomněla na rozhovor s Eileen.

„Takže jedeš po dvou najednou? Mitch a Kasperi?"uchechtla se zmiňovaná brunetka.„Co ti přeskočilo? Já po nikom nejedu, boha. Jsou to moji kamarádi. Taky jsi měla být, ale radši jsi byla s mým bratrem!"křikla jsem na ni.„Nemůžu za to, že se tvému bratrovi líbím."křikla nazpátek. Na to už jsem neměla co říct.

**

Skončil zápas a já šla čekat před šatnu na bratra, aby mě mohl hodit domů.

**

Další kapitolka na světě. Snad se vám to nějak líbí <3 Do komentářů mi můžete napsat kdo je váš nejoblíbenější hráč..Luv ya!